Obyvatelé se bojí o podzemní vodu a zdraví, největší námitky ale mají k povolení vydanému báňským úřadem. Jeho platnost chtějí napadnout u soudu.

Projednání těžby s veřejností je povinnou součástí procesu EIA, tedy posuzování vlivu záměru na životní prostředí.

Příležitost dát těžařům najevo svůj názor si nenechala ujít asi stovka lidí.

„Zhorší se dostupnost po silnici, těžba nepříznivě dopadne na turistiku, prachové částice budou mít vliv na zdraví lidí nejen ve Hvozdečku, ale i ve Střemeníčku, Kovářově, Slavětíně a jinde," vyjmenovala Jana Koželská.

Jako členka petiční výboru mluvila i za zhruba tisícovku podepsaných lidí.

Slovo si vzal i předseda Spolku Holý Vrch Martin Koukal. Upozornil na narušení životního prostředí živočichů a rostlin a dostatečné zásoby vápence ve zhruba dvacet kilometrů vzdálené Leštině u Zábřehu.

„Vápenka Vitošov má stále rezervu a zahájení těžby je tak pro Olomoucký kraj naprosto zbytečné a nepotřebné. Nebyl prokázán veřejný zájem," řekl.

Dodal, že spolek oslovil advokáta kvůli stanovení dobývacího prostoru Hvozdečko báňským úřadem.

„Vyhodnocení vlivů na životní prostředí musí být vydáno ještě předtím. Žádáme proto o zastavení příprav a uvedení do zákonného stavu," sdělil Martin Koukal. Nakonec zmínil, že je rozhodnutý podat žalobu.

Plánovaný lom u Hvozdečka

Kraj s těžbou nesouhlasí

Stanovením dobývacího prostoru se zabýval i Krajský úřad Olomouckého kraje, který podal podnět k provedení přezkumného řízení kvůli pochybnostem o souladu rozhodnutí s právními předpisy.

„Český báňský úřad v Praze odpověděl, že přezkumné řízení nezahájí," sdělila mluvčí krajského úřadu Kamila Navrátilová.

Výtky k rozhodnutí mělo i ministerstvo životního prostředí, je nicméně pravomocné.

„Problematika přesahuje proces EIA, je to právní otázka," uvedl zpracovatel posudku Aleš Calábek.

Proti těžbě se postavilo i bouzovské zastupitelstvo a hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil (ČSSD).

„Krajská samospráva s těžbou zásadně nesouhlasí, podle nás nepřináší nic pozitivního. Využiji všech zákonných prostředků, aby lom nebyl," prohlásil hejtman v sále.

Kritika přítomných mířila i k tomu, že v lomu není dostatečný zdroj na takzvanou technickou vodu použitelnou například na zkrápění.

Odpůrcům lomu se několikrát tleskalo.

Těžaři: Nepravdivá tvrzení

Zástupci těžařské společnosti Agir se domnívají, že postup proti nim je zaujatý.

„Z osobní iniciativy jednoho odpůrce záměru bohužel vznikla místní petice odmítající a odsuzující veškeré informační aktivity firmy. Cílem toho je vyvolat emotivní názory veřejnosti s negativními postoji k lomu," uvedl minulý měsíc za společnost Milan Křivohlavý.

Petice se podle něj opírají o nepravdivá a zkreslená tvrzení.

Odkázal přitom na závazná stanoviska kompetentních institucí v oblasti ochrany životního prostředí i veřejného zdraví vydaná k připravované těžbě.

„Neobsahují žádné výhrady a vážnější připomínky. Podstatné především je, že se jedná o velikost a rozsah dobývání vápence na ložisku v obdobných parametrech jako v minulosti, avšak za podmínek a praxe nejlepších dostupných technologií a nejmodernějších možností technické a provozní ochrany prostředí," dodal.

Těžba nejdéle 20 let

V území se vápenec získával již v polovině 19. století.

„Jako provozovna vápenky Vitoul se zde těžilo do roku 1968, každoročně kolem pětadvaceti tisíc tun," připomněl Milan Křivohlavý.

Nynější záměr je začít těžit příštího rok s kapacitou 40 tisíc tun ročně, nejdéle na dvacet let. Pak by měl být lom rekultivován.

Do deseti dnů od veřejného projednání má zpracovatel posudku EIA vypořádat všechna vyjádření, která zazněla.

Zároveň může upravit návrh závazného stanoviska – nyní je souhlasný.

Své stanovisko pak vydají i krajští úředníci. Lhůtu mají do 6. června.