Přestavba vstupu začala už loni na jaře. Z důvodu špatného technického stavu budovy, kterou postavili dělníci už v padesátých letech minulého století, se vedení jeskyní rozhodlo požádat o evropskou dotaci a celé prostranství kompletně opravit.

„Nejhůře na tom bylo nádvoří. Byla na něm špatná statika a tak hrozilo, že se může každou chvíli propadnout," vysvětlil vedoucí Správy Javoříčských jeskyní Stanislav Vybíral.

Kladné ohlasy a vysoká návštěvnost

Krasové chodby mají nyní novou pokladnu, kiosek s občerstvením i posezení na betonovém náměstí.

Návštěvníci si aktuální vzhled pochvalují, ohlasy jsou prý velmi kladné.Vchod do Javoříčských jeskyní

„Máme samé pozitivní ohlasy, lidem se tu teď líbí. Přestavba měla vliv i na návštěvnost. Za stejné období k nám letos zavítalo o tisíc návštěvníků více, než loni. Za první dva červencové týdny jeskyně navštívilo pět tisíc lidí," pochvaloval si vedoucí jeskyní.

Denně jeskyněmi projde necelých sedm set zvědavců, což je při maximálním počtu třiceti lidí na skupinku opravdu velký počet výprav.

V následujících týdnech očekává vedení jeskyní další nárůst návštěvníků, srpen patří k nejsilnějším měsícům v roce.

„Všeobecně to v červenci lidi táhne více k vodě. U nás je návštěvnost lepší, až když není venku tak pěkné počasí," podotkl Stanislav Vybíral.

Přes 6 kilometrů chodeb

Javoříčské jeskyně označuje mnoho odborníků za jedny z nejkrásnějších v České republice. Svými přes šest kilometrů dlouhými sítěmi chodeb tvoří rozsáhlý krasový komplex.

Průzkumné práce v podzemí však stále pokračují a je tedy možné, že vápencové bludiště odhalí jeskyňářům i další nové prostory.

Poslední nalezenou je jen pár let stará, dvě stě metrová chodba.

Podle Stanislava Vybírala by za ní mohl ležet další obrovský dóm, ale takové věci se prý v jeskynním systému s jistotou předpovídat nedají.Javoříčské jeskyně - Dóm gigantů

Rozsáhlé dómy, tedy obrovské vápencové prostory, jsou to nejzajímavější, na co mohou Javoříčské jeskyně návštěvníky přilákat.

Ten největší, Dóm gigantů, má na délku šedesát metrů a výška stropu dosahuje v některých místech až dvaceti. Pojmenovaný je ale především podle velikých krápníků, které tady rostou už miliony let.

Stáří je další velkou dominantou zdejšího krasu. Jeskyně jsou suché, žádné vodní toky ani jezera v nich nenajdete. To je dáno hlavně tím, že řeka, která kdysi pomáhala vápencové útvary vytvářet, se dnes dostala daleko pod tehdejší úroveň hladiny.

„Hladina řeky Špraněk, protékající krasem, je dnes asi sto metrů pod samotnými jeskyněmi. Dómy a krápníky se tady musely tvořit už před miliony let," propočítává vedoucí jeskyní.

Největší zimoviště netopýrů v Česku

Kromě nádherné výzdoby je Javoříčský systém zajímavý i svou faunou. Jedná se o největší zimoviště netopýrů v Česku. V průběhu zimy je jich na stropech jeskyní možné vidět až šest tisíc. Na jaře pak prostory opouštějí.

„Jakmile začne být venku teplo, vyletí ven a vyvedou mladé na půdách nebo kostelních věžích. S mláďaty sem rodiče létají i přes rok, aby jim ukázali, kde budou zimovat. Občas nám tím straší návštěvníky," usmál se Stanislav Vybíral.

Jeskyně jsou během prázdnin přístupné každý den kromě pondělí od devíti do pěti hodin odpoledne. Vstupné na kratší prohlídku vyjde na 110 korun, za dlouhou trasu je to pak o dvacetikorunu více. Skupiny pak na prohlídku vyrážejí každou půlhodinu.

Autorka: VERONIKA VIMMEROVÁ