Zato v těchto dnech se už vyklubalo páté mládě. Další ještě chrání skořápka.

„Letos jsme po loňské pauze netrpělivě sledovali chování celé skupiny už od jara. Obávali jsme se, jestli při nedaleko probíhající stavbě pavilonu Kalahari, budou mít dostatek klidu, který vyžadují pro zahájení páření a hnízdění,“ popisovala napětí kolem hejna pozoruhodných ptáků s růžovým peřím mluvčí zoo Karla Břečková.

První zaznamenané páření, kterému nebrání přistřižená křídla, přineslo naději, že letos bude u plameňáků o něco veseleji.

„Následovala stavba hnízd, která si plameňáci uplácávají z mokré hlíny,“ popisovala Břečková.

Na hliněné homole, které si pár „vymodeluje“ mohutným zobákem, postupně usedlo čtrnáct ptáků.

„Dnes jsme ve výběhu zaznamenali páté mládě. Vypadají jako šedí plyšáci s poměrně krátkými nožičkami a neohrabaně se pohybují mezi ostatními hnízdy za přísného dohledu rodičů,“ uvedla v pondělí mluvčí.

Plameňáky růžové chová olomoucká zoo od konce 70. let, kdy získala deset kusů z Egypta. Vzhledem k dlouhověkosti plameňáků mohou návštěvníci stále obdivovat i několik ptáků z původního chovu. Odchovy mláďat se ovšem dlouho nedařily.

„Původně u nás žili tito ptáci na rybníčku, odkud je ale bylo potřeba každoročně přemísťovat do zimní ubikace, což bylo velmi problematické. Teprve po přesunu na současné místo, úpravě hnízdiště a krmné dávky se podařilo odchovat v roce 1996 první mláďata,“ líčila mluvčí.

Nynější skupina má průběžně kolem 60 ptáků pozoruhodné barvy peří, kterou získávají z potravy obsahující karotenoidy: zahnutým zobákem filtrují vodu, jako jediní ptáci v poloze hlavou dolů, a získávat z ní různé řasy, korýše a další drobné bezobratlé.

Samice snáší jedno vejce, ze kterého se líhne mládě zhruba po 30 dnech.

V Česku chová plameňáky růžové několik zoologických zahrad, kde se dožívají i přes 40 let. Občas se na území ČR objeví zatoulaní opeřenci z jihu Evropy.

Plameňáci mají mozek menší než oko a chovatelé si s jejich natvrdlostí často užijí své.

„Když se změní barva misky, trvá jim týden, než na to přijdou a pochopí, že jde o jinou misku a potravu začnou přijímat,“ popisovala již dříve zooložka Jitka Vokurková.