Podobný případ police řešila koncem března, kdy sedmatřicetiletý muž z Olomouce podle policistů několik měsíců psychicky i fyzicky týral svoji manželku.

„Vulgárně ji urážel, dělal jí schválnosti, omezoval ji při užívání bytu a zařízení, kontroloval jí poštu i telefon a určoval jí, kam může jít a ve které místnosti může být. Kromě toho snižoval její sebevědomí ponižováním před jejich nezletilou dcerou, vulgárním oslovováním a chováním,“ uvedla Marta Hanzlová z olomoucké policie. Muži za to hrozí až osm let ve vězení.

Policisté na Olomoucku řeší ročně desítky případů psychického i fyzické týrání v rodinách.

„Nejčastěji se setkáváme v souvislosti s domácím násilím s trestným činem ublížení na zdraví, ale také s vydíráním, omezováním osobní svobody, ojedinělé není ani znásilnění. Častým průvodním jevem před napadením bývá požití alkoholu,“ uvedla policejní mluvčí Jitka Dolejšová.

Oběti mlčí

Jenže policie se o jednotlivých případech většinou dozvídá až v době, kdy oběť bývá na pokraji svých sil.

„Oficiální trestní statistiky informují pouze o kriminalitě registrované. To znamená, o těch případech, které jsou policii nahlášeny. Prvním důležitým okamžikem tedy je to, aby se policisté vůbec o případu domácího násilí dozvěděli,“ upozornila.

Od začátku loňského roku mohou policisté vykázat násilníka z bytu. „V minulém roce jsme na Olomoucku vykázali násilníky celkem v šestnácti případech, letos tohoto institutu policisté využili již pětkrát,“ pokračovala Dolejšová.

Domácí násilí je podle policie nejrozšířenější formou násilí vůbec, přičemž ji lze obtížně zjistit a veřejnost ji podceňuje.

„Čistou formu domácího násilí jenom jednu jedinou nenajdeme, vždy jde o kombinaci několika forem. Nemusí jít přitom vždy o násilí páchané na partnerovi, manželovi, manželce či družce, ale i na dětech nebo seniorech. Domácím násilím mohou být zasaženy všechny sociální vrstvy,“ doplnila Dolejšová s tím, že ohroženou osobou může být i muž. Zde je skrytost ještě větší.

Jedním z center, kde obětem domácího násilí pomáhají, je olomoucká poradna Bílého kruhu bezpečí.

„Případy od případu se liší. Pokud ale máme podezření na domácí násilí, tak stejně jako policie i my jsme byli proškoleni speciální metodou. Je to soubor třikrát pěti otázek na rizikové faktory a pak podle jejich vyhodnocení zjistíme, jestli je u dotyčné osoby domácí násilí nebo ne,“ uvedla Vlasta Krocesková, dobrovolná poradkyně porady Bílého kruhu bezpečí v Olomouci.

Nejprve dotazník

Samotné otázky jsou orientované na násilí ve vztahu k blízké osobě. Ze souboru prvních pěti otázek se tak pracovníci dotyčné osoby ptají, jestli se násilná osoba dopouští závažného fyzického nebo sexuálního násilí, jestli vyhrožuje závažným násilím. Jestli porušuje nějaké příkazy soudu nebo jiná nařízení.

„Pak je druhý oddíl, kde jsou otázky, kterými se zjišťují obecné sklony násilné osoby k násilí. To znamená, zda se dopouští obecné kriminality vůbec, jestli má oběť domácího násilí informace o tom, že byly problémy i v předchozích vztazích jejího partnera. Třetí okruh je pak ohledně zranitelnosti ohrožené osoby. To znamená, jestli má z té násilné osoby extrémní strach nebo jestli ta ohrožená osoba se k násilníkovi chová rozporuplně,“ uvedla Krocesková.

V případě, že tady po vyhodnocení domácí násilí zjistí, tak pak už dotyčné odkazují zejména na specializované služby.

„Potenciálním obětem také říkáme, co mají dělat. Aby si promyslely krizové možnosti úniku z domu, aby měly připravenou cestu z domu, doklady i krizový balíček. Zároveň jim radíme, jak se obrátit na policii, že se nemají nechat odradit, pokud by byl ze strany policie nezájem. A také jim říkáme, co všechno naše zákony umožňují, co se vykázání týká,“ pokračovala pracovnice poradny, která má osobní zkušenost se dvěma případy domácího násilí.

„V obou případech byl násilníkem muž a obětí byla žena. V jednom z nich pak násilník útočil na rodinu celou, i na děti. A obojí byly dlouhodobější vztahy. Ta jedna paní byla odněkud ze sousedního kraje. Volala ale k nám, nechtěla, aby se její okolí o tom cokoli dozvědělo,“ doplnila.