Váhat by neměli kantoři, lékaři a zdravotní sestry v první linii zdravotnictví, ale ani ostatní příbuzní chronicky nemocných.

Podle Jaroslavy Braunové, specialistky oboru imunologie Fakultní nemocnice Olomouc, by ti, kteří zvažují očkování, měli především posoudit svoji kondici.

Poté riziko onemocnění, kterému se vystavují s ohledem na profesi.

„Jsou povolání, kde bych očkování určitě doporučila: učitelé, lékaři, ale také zaměstnanci v provozech se střídáním teplot, například řezníci,“ uvedla.

Maminky i učitelky

Stejně tak imunolog šumperské ambulance Pavel Brož doporučil, aby lidé posoudili, nakolik jsou v běžném životě vystaveni riziku, že chřipku chytí.

„Například učitelkám v mateřských školách, zdravotním sestrám bych ho také doporučil, protože tam je největší přenos onemocnění,“ poznamenal. „Také u maminky malých dětí by mohlo mít svůj význam,“ podotkl.

Stejně tak by se měli vakcínou proti běžné chřipce ochránit lidé, kteří mají v nejbližším okolí člověka chronicky nemocného, jehož by infekce mohla vážně ohrozit.

„Manželka člověka, který má nemocné srdce, by se naočkovat měla, aby ochránila jeho a omezila riziko zdravotní komplikace,“ doporučil specialista.

Očkování je nejlepší ochranou proti chřipce, díky které v těle dochází k navození vlastních protilátek. V tuzemsku je však proočkovanost obyvatelstva stále poměrně nízká.

„Přetrvávají středověké názory, že pokud se nechám naočkovat, hned onemocním. Současné vakcíny jsou skutečně velmi kvalitní,“ reagovala lékařka Braunová s tím, že dalším omylem je přetrvávající přesvědčení, že vakcína proti chřipce ochrání i před ostatními viry, nachlazením.

Ideální doba

Nejvhodnější pro aplikaci očkování proti běžné chřipce je doba před začátkem chřipkové sezony. Ideálním termínem je proto říjen a listopad.

Očkování je možné i na začátku chřipkové epidemie, je však nutné vzít v úvahu, že ochrana organismu nastoupí až zhruba za dva týdny. Stejně jako očkování je podle imunologů podstatný zodpovědný přístup ke zdraví.

„Ten je důležitější než očkování. Stejně tak nefunguje, pokud se nechám naočkovat a vzápětí se budu chovat nezodpovědně,“ apeloval imunolog Brož.

Pokud se rozhodnu nenechat se očkovat? „Zdravý člověk, pokud se naočkovat nenechá, by se neměl chovat podle reklam, v duchu vezmu si tabletku a do druhého dne zázračně vyzdravím, ale skutečně zalehnout do postele, navléknout teplé ponožky a pít horký čaj,“ upozornil Brož.

V souvislosti v prasečí chřipkou, která byla v Olomouckém kraji doposud prokázána v jednom případě, se podle odborníků dá stěží předpokládat, že vakcína proti sezonní chřipce ochrání proti pandemické nebo ovlivní její průběh.

„Jestli zmírní průběh? To není jisté, nelze to takto říci,“ komentovala odborná lékařka Braunová.

Měli by se lidé obávat prasečí chřipky? „Pokud necestuji do endemické oblasti, například Mexika a podobně, jsem v Česku, pohybuji se v normálním prostředí, není důvod k panikaření,“ zdůraznila.

Proti takzvané prasečí chřipce se na základě pandemické strategie resortu mohou za několik týdnů nechat naočkovat ve vybraných zdravotnických zařízeních lékaři a sestry v první linii zdravotnictví, chronicky nemocní, záchranáři a zaměstnanci z oblastí krizové infrastruktury.

V regionu se v současnosti dotvářejí seznamy těchto osob.

Co je to chřipka

Chřipka je virové onemocnění vyvolané viry chřipky A, B a C. Ty napadají horní i dolní cesty dýchací. Onemocnění začíná náhle, je provázeno horečkou (často i nad 39 °C), schváceností, bolestmi hlavy, svalů, dýchacími obtížemi (nejčastěji kašel bez vykašlávání).

Méně obvyklé jsou bolesti v krku, rýma a kašel s vykašláváním hlenu. U dětí se může objevit zánět středního ucha. Nekomplikovaná forma odezní sama zhruba do 1 —2 týdnů.

K nejzávažnějším komplikacím patří zápal plic (vyvolaný chřipkovým virem nebo nasedající bakteriální infekcí) a postižení srdce. Komplikované onemocnění může mít i smrtelný průběh.

Jak se chřipka šíří?

Chřipka se šíří především kapénkovou infekcí. Inkubační doba je několik hodin až 5 dní, nejčastěji však 1 – 2 dny. Bránou vstupu infekce do organismu je výstelka nosohltanu a oční spojivky. Nejrizikovější je úzký kontakt s kašlajícím nemocným (cca do 1 metru).

Virus přežívá v prostředí až 14 dní, je možné nakazit se i z kontaminovaných předmětů (podání ruky, telefonní sluchátka, držadla v MHD, hračky, použité kapesníky…).

Proto je v období zvýšeného výskytu respiračních onemocnění důležité zvýšeně dbát na hygienu, zejména mýt si ruce mýdlem před jídlem, nemnout si oči a obličej.

Nutná je i ohleduplnost nemocných — kašlat a kýchat do kapesníku, použité kapesníky ihned likvidovat, zůstat izolován doma a nešířit tak dále onemocnění. Rouška přes obličej nemocného snižuje riziko nakažení okolí.

Kde se mohu nechat očkovat proti chřipce?

Očkování zajišťuje nejčastěji praktický lékař, zdravotní ústavy a očkovací centra.

Zdroj: ministerstvo zdravotnictví