Výstaviště avizovalo, že výstava bude nyní jiná, novodobá a pro dlouholeté fanoušky možná šokující.

Autoři sáhli po moderních floristických postupech a rozehráli hru nabízející návštěvníkům odvážný voňavý zážitek pro všechny smysly.

Hezké, zvláštní i chaotické

"Těší mě, když vidím, jak si lidé dokážou instalaci užít a chovají se přirozeně, tak jsem si to představovala,“ svěřila se hlavní „pachatelka“ originální instalace, brněnská krajinářská architekta Lucie Radilová.

Jejím květinovým představením v pavilonu se bavil například i Jiří Procházka, který na Floru zavítal poprvé. 

"Je to zajímavé i pro děti. Mají to přímo nad hlavou, můžou si květiny prohlédnou z blízka a přivonět si. Líbí se mi i hudba a světelné efekty, působí to moc hezky," chválil.

Některé pravidelné návštěvníky olomoucké výstavy ale déšť stovek kytic v hlavním pavilonu minimálně zaskočil.

"Připravili nás o ten efekt z minulých let, kdy jste stáli nahoře na balkoně a dívali se dolů na expozici a kochali se, jak je to krásné. Teď je to chaotické. Chodíváme sem každý rok už celou věčnost, teď je ta výstava jiná, zvláštní, ale bývá hezčí,“ hodnotila nezvyklou instalaci Naděžda Navrátilová.

Upoutá na první pohled

Jinou z věrných fanynek Flory naopak moderní expozice oslovila.

"Moc se mi líbí, je to netradiční, ale upoutá to na první pohled. Oproti tomu, jak výstavu znám z minulých let, vypadá to letos impozantněji a slavnostněji,“ pověděla Vlasta Kovaříková.

Podle autorky podoby hlavního pavilonu Lucie Radilové měl olomoucký Mrak kytic štěstí i díky osvícenému přístupu Výstaviště Flora. 

A co bylo inspirací mladé architektce, která mimo jiné spolupracuje i na proměně olomouckého rozária?
Co říká autorka na reakce návštěvníků? A je vůbec Olomouc město květin?

Rozhovor s Lucií Radilovou (nejen) o aktuální výstavě najdetev sobotním tištěném vydání Olomouckého deníku 28. dubna