Stinná místa pod hřbitovními stromy zaplnila přibližně stovka návštěvníků. Mezi nimi stáli rovněž představitelé armády, církve, občanských sdružení a vedení města.

Úderem půl čtvrté bylo na hřbitově slyšet pouze šumění listí. Minutou ticha všichni zúčastnění uctili památku padlých vojáků.

Ještě předtím ale kladli lidé na práh křesťanského pavilonu stojícího uprostřed hřbitova kytice. Doprovodu jim dělala vojenská dechová kapela.

„Vojáci jsou mimo jiné nositeli tradice. Připomínání zvyklostí, zvláště v našem útvaru, kde jsou všichni válečnými veterány, má velký význam. Jsou to vojáci, kdo dnes také chodí do války. Proto je důležité, aby se takových akcí účastnili především oni," uvedl praporčík Jiřík Pavlík z olomouckých Žižkových kasáren.

Lidí přišlo hodně. Překvapivě

Významný akt poté připadl do rukou dvěma členům spolku Hanácká hratva. A to doslova.

Za doprovodu cvakání mnoha fotoaparátů vypustili k nebi dvě holubice, symboly míru. Ty chvíli kroužily nad pavilonem, ale brzy je přítomný dav ztratil z dohledu.

„Lidí přišlo i přes horké počasí hodně. Až mě to překvapilo. Já jsem ale jako členka Sokola, která má v rodině několik vojáků, musela pochopitelně přijít také," řekla návštěvnice Bohunka Zhorová, která na hřbitov dorazila úplně jako první.

Na nedávno zrekonstruovaný hřbitov byli pozváni i duchovní. Protože hroby patří vojákům různého vyznání, pozvaní byli představitelé vícera církví.

„Za podstatné považuji, že si tuto závažnou historickou událost připomínáme právě v době míru. Je důležité zavzpomínat na někoho, kdo pro lidi dělal víc, než musel, a mnozí z nich i dali život," poznamenal kněz Bernard Slaboch.

Autor: Michal Bureš

Unikát mezi hřbitovy
Černovírský vojenský hřbitov je jedinečný svého druhu v České republice. 

Zvláštnost spočívá v tom, že zde leží vojáci padlí v různých válkách, s různými hodnostmi, rozdílného náboženského vyznání a národností.

Nezvyklá je také dvojice pavilonů, křesťanského a muslimského. Ten je navíc doplněný o obelisk.

Hranice mezi hrobovými skupinami tvoří pěšiny. Vojáci jsou pohřbeni odděleně jen podle víry. Jinak vedle sebe leží generálové s vojíny i příslušníci rakousko-uherské armády s Rusy v hrobech až po pěti zemřelých. 

Od vyhlášení první světové války v roce 1914 do roku 1919 na hřbitově bylo pohřbeno 3218 vojáků. Od roku 1958 je zařazen mezi kulturní památky.

Historie

Hřbitov založila v roce 1869 vojenská správa hned vedle obecního civilního hřbitova z roku 1840. Během válečných let ho přebudoval architekt Rossman. 

Slavnostně otevřen a vysvěcen byl v roce 1916. 

Do konce první republiky Československá armáda hřbitov udržovala a pečovala o všechny hroby. Poslední pohřbení vojáci zde leží od počátku 50. let minulého století. 

Od té doby hřbitov chátral. Navíc zloději ukradli všechny litinové kříže a v polovině 80. let se přesunulo oplocení směrem do hřbitova, takže stálo na původních hrobech.

Opravy

Vojenský hřbitov v Černovíře prošel mezi lety 2010 a 2012 generální opravou.

Obnovený je křesťanský i muslimský pavilon. Cestičky vysypané pískem nově lemují žulové obrubníky.

Na opravách se podíleli také zahradníci, kteří zasadili nový trávník a pečují o hřbitovní zeleň. Rekonstruované jsou rovněž náhrobky, obvodové zdi a tři vstupní brány.

Jediné, co se na hřbitov nevrátilo, jsou ukradené litinové kříže. Jejich obnovu radní zamítli. Opět by lákaly vandaly. 

Celková cena oprav dotovaných ministerstvem obrany je téměř pět milionů korun.

WEB o Vojenském hřbitově v Černovíře