Jezdecké ztvárnění prvního československého prezidenta vytvořila dvojce Ladislav Sorokáč a Ondřej Tuček.

Povrch jezdecké sochy tvoří reliéfní texty s Masarykovými myšlenkami.

„Bylo nám velkou ctí na tomto tématu pracovat. Když jsme se dozvěděli, že město netrvá na klasickém pomníku, zajásali jsme a rozhodli jsme se vytvořit moderní dílo. Chtěli jsme tam dostat nějakou ikonickou věc, jeho podobu, která je asi nejznámější, a tou je Masaryk jako jezdec na koni. Pak tam byla druhá věc, jeho odkaz pro dnešní generaci a ten my vidíme v textových částech, které po sobě zanechal,“ vysvětlil při slavnostním odhalení jeden z dvojice autorů sochy prvního československého prezidenta Ladislav Sorokáč.

Olomouc se poklonila TGM. Pieta na Žižkově náměstí

Slavnostní odhalení sochy, které si na Školním náměstí před Základní uměleckou školou nenechaly v pondělí ujít desítky lidí, bylo i zároveň pietní vzpomínkou Masarykova úmrtí 14. září 1937. Tomáš Garrigue Masaryk navštívil město Hranice dvakrát, z toho jednou jako prezident v roce 1924. Hned po vzniku samostatného Československa v roce 1918 se stal čestným občanem Hranic.

„Jsem mile překvapen kolik lidí přijalo pozvání, abychom vrátili do Hranic historii,“ zmínil ve svém proslovu starosta města Hranic Jiří Kudláček.

Myšlenka obnovení Masarykova pomníku v Hranicích začala být znovu aktuální před dvěma lety při oslavách výročí 100 let vzniku samostatného Československa. Iniciátorem byl hranický historik Jiří J. K. Nebeský. Hranice následně uspořádaly architektonicko-výtvarnou soutěž, která byla připravena ve spolupráci s Českou komorou architektů. Porota vybírala z dvaceti zaslaných návrhů.

V srpnu 2019 pak autoři vítězného návrhu Ladislav Sorokáč a Ondřej Tuček přímo na Školním náměstí zkoušeli s modelem sochy její nejvhodnější umístění v prostoru. Poté nastaly práce na samotné soše, která byla na jaře již hotova.

„Koronavirová krize nás však donutila slavnostní odhalení sochy odsunout až na podzimní termín,“ uvedl již dříve mluvčí města Hranice Petr Bakovský.

Na závěr slavnostního odpoledne zazněla v podání pěveckého sboru Cantabile jak nejoblíbenější píseň prvního československého prezidenta Ach synku, synku tak i československá státní hymna. 

Na Školním náměstí stával původně mramorový pomník císaře Františka Josefa 1. Po vyhlášení samostatnosti Československé republiky v roce 1918 byla socha odstraněna a nyní zdobí areál Staré střelnice v Hranicích.

Socha T. G. Masaryka měla být na Školním náměstí odhalena v říjnu 1938. Vzhledem k politické situaci k její instalaci nedošlo a za války byla zničena. Po válce se zde objevila Masarykova socha, která byla původně umístěna v podkarpatském Užgorodu.

Tato socha stála na Školním náměstí v letech 1948 až 1963, kdy byla odstraněna. V roce 1968 byla znovu instalována, aby byla v době nejtužší normalizace v roce 1974 tajně odvezena a zničena. 

Masaryka nahradilo v roce 1984 sousoší Vítání Rudé armády. Po deseti letech byla tato skulptura přemístěna na Třídu Československé armády.

Po roce 1989 se objevovaly návrhy na obnovení Masarykova pomníku. Ty skončily v roce 2001 instalací Masarykovy busty v průjezdu Staré radnice na Masarykově náměstí. Samotné Školní náměstí mezitím prošlo, stejně jako další ulice v centru města, zásadní rekonstrukcí. Zdroj: www.mesto-hranice.cz