Zkontrolovat situaci v líhništích v blízkosti obcí se v pátek vydali pracovníci Krajské hygienické stanice (KHS) Olomouckého kraje. Po deštích v posledních týdnech, které zvedly hladinu řeky Moravy, je v lužním lese místy jedno velké jezero.

„Líhniště jsou plně zaplavena, konkrétně v okolí Střeně k Pňovicím. Uvidíme, co udělá počasí, zda voda klesne, jaká bude teplota. Hodně líhnišť by mohlo vyschnout. Obcím dnes preventivně zašlu upozornění, aby situaci věnovaly patřičnou pozornost,“ uvedl v pátek odpoledne Libor Mazánek z KHS.

Letní počasí přimělo sezonní zmrzlinárny, aby otevřely. Zájem byl obrovský. Ve Štarnově si lidé na chladivou pochoutku rádi počkali i v dlouhé frontě, 22. dubna 2023
Zmrzlináři spustili stroje. Ve Štarnově se stály fronty. Příští týden se ochladí

Jestli bude zapotřebí zasáhnout v těchto líhništích, kde po zatopení vodou dochází ve velkém k líhnutí komárů z vajíček do stadia larvy, ukáže podle odborníka příští týden.

Kontrola populace komárů

Přikročit k protikalamitním opatřením včas, účinně a šetrně k ostatnímu životu v lese budou moci obce již brzy i díky moderním technologiím. Odborníci z Přírodovědecké fakulty UP instalovali ve vybraných tůních speciální senzory. Data z nich pomůžou kontrolovat populace komárů. Samosprávy pak díky čidlům získají na dálku údaje, podle nichž se rozhodnou, zda je v tůních nutné aplikovat postřik, aby populace obtížného hmyzu nepřerostla únosnou mez.

Riziko kalamity podle odborníků v posledních letech navíc zvyšuje klimatická změna.

„S rostoucími teplotami vody v tůních se totiž začíná zkracovat doba nutná pro vývojový cyklus jarních druhů komárů. Právě sledování teploty vody a úrovně zaplavení jsou klíčovými parametry pro zvládání aktivity komárů v tak heterogenním prostředí, jako je právě Litovelské Pomoraví,“ upozornil Jan Brus z katedry geoinformatiky.

Velký zájem o jarní výstavu Flora Olomouc. Davy lidí obdivují Království barev a na trzích nakupují na zahrádky, 22. dubna 2023
Flora v obležení davů. Lidé chválí hlavní expozici a nakupují na zahrádky

Senzorové sety budou v tůních autonomně pracovat po dobu několika let bez nutnosti lidské obsluhy. Získané údaje v kombinaci s informacemi o skutečném líhnutí larev následně pomohou odborníkům vytvořit základ pro model predikující vývoj populace komárů. Spolu s údaji o počasí a daty ze senzorů by měl být budovaný model schopen predikovat i budoucí vývoj zaplavení jednotlivých tůní.

Pomáhá mobilní aplikace

V terénu se tak pracovníci měst a obcí zaměří pouze na monitoring aktuálního stavu líhnutí a početnosti komárů. V tom jim už pomáhá mobilní aplikace.

„Kromě navigace v terénu a zakreslování nových líhnišť je aplikace primárně určena k aktualizaci stavu jednotlivých tůní. Toto sledování nám pomáhá identifikovat místa s vysokou koncentrací komářích larev a zjistit, zda je nutné v tůních kvůli riziku přemnožení komárů aplikovat larvicid, který cíleně hubí pouze jejich larvy,“ popisoval Jiří Nevima z katedry geoinformatiky, který je zároveň starostou obce Střeň.

Olomoucké hřbitovy nabízí novou možnost pohřbívání v Lese vzpomínek. Součástí bude rituální prostor pro poslední rozloučení. Duben 2023.
Olomoucký unikát. V Lese vzpomínek vzniká i prostor pro obřad v přírodě

Pracovníci během monitoringu do aplikace zadávají počty larev ve stanoveném objemu vody, zapisují údaje o poměru vývojových stádií larev a mnoho dalších parametrů včetně fotografií.

„Za nejdůležitější údaj je považována expertní informace o nutnosti provést postřik. Všechny informace od pracovníků monitoringu jsou ihned po měření nahrávány na server a následně vizualizovány v podobě mapové aplikace. Zástupci obcí takto mohou být informování o stavu jednotlivých tůní a mnohem lépe plánovat a koordinovat aplikaci přípravku,“ podotkl Jan Brus.

V případě povodňových stavů budou na územích mimo lužní les postřiky prováděny i z dronů.