Necelého půl milionu korun zaplatili pacienti nemocnici ve Šternberku. Několik tisíc přinesly poplatky privátním ambulancím, další finance nemocní vydali z peněženky v lékárnách za jednotlivé položky na receptech. Peníze zařízením zůstávají.

„Za leden jsme vybrali na regulačních poplatcích zhruba 1,8 milionu korun a dalších přibližně 150 tisíc korun jsou zatím neuhrazené směnky,“ uvedl mluvčí FNO Egon Havrlant. „Výběr poplatků probíhá bez větších problémů, velmi se osvědčilo klientské informační centrum v centrální budově nemocnice,“ zhodnotil první měsíc s poplatky.

Šternberská nemocnice za první měsíc „utržila“ na poplatcích 462 tisíc korun. „Z 205 tisíc korun na ambulancích a zbytek na lůžkových oddělení,“ uvedl náměstek Pavel Gregor.

Nemocnice se již potýkají s prvními neplatiči: „Počet neuhrazených směnek za měsíc leden po splatnosti je kolem šesti set v celkové výši asi 130 tisíc korun,“ sdělil mluvčí FNO. Nejvyšší dluh dělá 1800 korun, což je částka odpovídající třicetidenní hospitalizaci.

„Tyto pacienty sice můžeme považovat za dlužníky, ale předpokládáme, že poplatek neuhradili v termínu pouze nedopatřením a v krátké době to napraví. Pokud by se lhůta po splatnosti neúměrně prodlužovala, budeme pacienty upomínat a následně pak zvážíme i právní kroky,“ vzkázal neplatičům Havrlant.

Nemocnice Šternberk má největší dluh na lůžkových odděleních – 25 tisíc korun. „Z toho většina se týká léčebny dlouhodobě nemocných,“ uvedl Gregor.

První měsíc rovněž musely nemocnice „vychytávat“ problémy spojené s výběrem regulačních poplatků. Například ve FNO si někteří pacienti stěžovali na to, že kromě klientského centra nemají kde rozměnit peníze na mince do automatu, který jim vydává potřebný doklad, že poplatek uhradili. S tím pak jdou do ordinace.

Nemocnice proto v těchto dnech začala zkoušet měniče peněz. „Zatím dva – u automatu na dětské klinice, která je nejvzdálenější od informačního centra, a v centrální budově, kde je podle našich zkušeností největší frekvence placení poplatků,“ uvedl mluvčí FNO Havrlant.

Nemocnice ujistily, že peníze vybrané na poplatcích se pacientům vrátí v podobě lepšího komfortu a investic. „Chceme je využít ke zpříjemnění prostředí pro pacienty, konkrétní projekty budeme řešit po určitém delším období, zatím předpokládáme, že to bude vždy po čtvrtletí,“ uvedl mluvčí Havrlant.

Již dříve zmínil například dovybavení čekáren, ambulancí a pokojů. I mluvčí uskupení Agel, které provozuje na střední Moravě kromě šternberské další tři nemocnice a železniční polikliniku, pacientům vzkázal, že platby se jim vrátí.

„Takto získané finance určitě půjdou do rozvoje nemocnic, do investic v nich. Pacienti to poznají,“ sdělil mluvčí Agelu Tomáš Želazko.

Naopak ředitel soukromé hranické nemocnice a Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich již dříve zdůraznil, že regulační poplatek není příplatek za nadstandard, ale má omezit poptávku po zdravotní péči.

„Částky jsou z hlediska rozpočtu nemocnic, srovnatelných s naší, tak malé, že i při nejlepší vůli to nemůže mít vliv na kvalitu zdravotní péče či služeb souvisejících s jejím poskytováním,“ reagoval.

Peníze z výběru takzvaných regulačních poplatků zůstávají i privátním ambulancím. Ty za ně měsíčně obdrží navíc několik tisíc korun. Promítne se jejich vyšší příjem do péče či služeb pro pacienta?

„Pokud velké nemocnici ročně vynesou 35 milionů korun, získá prostředky na zkvalitnění služeb, ale jestliže my tím vyděláme měsíčně pár tisíc, takovou částku pacient hned nepozná,“ reagovala předsedkyně regionálního Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Zdeňka Sobotková.

„Příjem z poplatků za leden akorát vyrovná inflaci,“ sdělil praktický lékař pro dospělé Igor Mazoch.