Kvůli vytrvalému dešti na Horním náměstí tentokrát dominovaly místo transparentů deštníky.

Někteří příchozí s sebou ale vzali i vlajky, svíčky a podobně jako v Praze, Brně či Plzni také červené karty pro prezidenta Zemana. 

Čtvrtstoletí starý sestřih listopadových událostí před pětadvaceti lety sledoval na Horním náměstí i pětašedesátiletý Ludvík Hájek.

„S manželkou jsme tehdy chodili na shromáždění na Horním náměstí každý den. Nebylo ale takové počasí jako dnes, oblékali jsme se na demonstraci vždycky do teplého oblečení, ve kterém jsme jezdili lyžovat," vzpomněl s úsměvem na události z listopadu 1989 Olomoučan.

V tu dobu pracoval v podniku Zemědělské zásobování a nákup a v prosinci pravidelně jezdil kvůli přípravě stávky do Prahy.

„Pamatuji si, že ředitel podniku po nás vyžadoval písemný seznam zaměstnanců, kteří se do stávky zapojí. Samozřejmě jsme mu nic takového neodevzdali," poznamenal Ludvík Hájek.

S tím, jak polistopadový vývoj dopadl, je podle svých slov maximálně spokojený.

„Svobodu, po které jsme tenkrát tolik stoužili, máme dodnes a že se každý o sebe musí postarat a pracovat, to k tomu patří," dodal Olomoučan.