Prvním tématem, které na konferenci ve čtvrtek 21. září zaznělo, byl územní plán města. Ten má do března příštího roku projít úpravou.
Primátor Olomouce Antonín Staněk chce do této úpravy zapojit také olomoucké podnikatele a investory.
Možnost vyjádřit se k chystaným změnám budou mít na fóru v Korunní pevnůstce v Olomouci, které se bude konat 3. října v 16. hodin.
„Budeme oslovovat širokou investorsko-podnikatelskou obec, abychom debatovali o problematických oblastech územního plánu. Je třeba respektovat skutečnost, že některá území se musí chránit, rozvíjet, ale na druhou stranu by měl územní plán umožňovat rozvoj pro podnikatelské aktivity,“ řekl Antonín Staněk.
Zásobník návrhů
Náměstek primátora Aleš Jakubec představil nový strategický plán rozvoje města a s ním i svou vizi Olomouc 2030.
„Máme starý strategický plán, který byl chválen v roce 2000 a už nereflektuje dnešní dobu. Proto necháváme zpracovat nový,“ vysvětluje Jakubec.
„Rozhodli jsme se v této souvislosti oslovit i veřejnost a ptáme se, co by město mělo dělat z hlediska i detailních věcí. Založili jsme proto zásobník projektových návrhů a chceme, aby nám lidé posílali své návrhy.“
Proměnou mají v příštích letech projít například náměstí Republiky nebo Kollárovo a Palachovo náměstí.
Kromě veřejného prostranství zapracuje vedení Olomouce také na dopravě ve městě. Na cestách má ubýt aut, zlepší se bezpečnost dopravy a vzniknou také nové cyklostezky.
Norské fondy
Další pracovní místa a peníze investorů si slibuje náměstek primátora pro investice Filip Žáček. Pro tyto účely chce využít areálu bývalých kasáren v Neředíně.
„Hledali jsme prostory, které bychom mohli nabídnout zájemcům o podnikání v Olomouci. Zde dříve působila vojska Rudé armády, ale tato doba je už díkybohu pryč a my bychom se měli dívat dopředu, jak s těmito lokalitami naložit,“ řekl Žáček.
Do regionu by podle primátora také mohly přinést peníze společné projekty se zahraničními partnerskými městy.
„Čínský Kunming teď projevil zájem o naši technologii třídění odpadu, tamní starosta by ji chtěl mít ve svém městě. Norská velvyslankyně nám také představila projekt Norských fondů, které se zaměřují na čisté technologie, nanotechnologie, a nabízí nám čerpání z těchto fondů,“ představil možné budoucí projekty Antonín Staněk.
Technické vzdělání
Velkým tématem konference bylo také technické vzdělání. Nedostatek prostředků pro vzdělání trápí zástupce olomouckých technických škol.
„Ve školství se současně protěžuje hlavně IT, a to na úkor technické výuky a dílen. My se takovou výuku snažíme prosazovat, ale narážíme na problém lidských zdrojů,“ říká Pavel Pala, ředitel ZŠ Nedvědova.
„Dostat do školství dobré inženýry je obtížné kvůli nízkým učitelským platům. Z technických univerzit také zmizela praxe, takže absolventi nejsou dostatečně zkušení,“ dodala k problému Martina Zahnášová, ředitelka Střední průmyslové školy strojnické Olomouc.
„Zájem o technické obory je v současnosti nízký a v takové situaci nemůžeme produkovat dostatečné množství kvalitních učitelů,“ komentuje děkan Pedagogické fakulty UP Čestmír Serafín.
Jonáš Jelen