„Řešit komáří kalamitu když nastane, to je pozdě. Musíme být připraveni a dokázat pomoci lidem, aby je přemnožení komáři netrápili, jak tomu bývá při povodních," uvedl starosta Střeně Jiří Nevima.

Kdo v Litovelském Pomoraví zažil pořádnou komáří kalamitu, ví, o čem starosta mluví. Po jedné z posledních povodní napočítali pracovníci hygieny přes šedesát útoků komářích samiček na člověka za jednu minutu. Pro cílené a včasné zásahy proto mají starostové jejich plnou podporu.

„Jde však o odborně nelehkou cestu s velkým nárokem na přesnou aplikaci," reagoval Libor Mazánek z krajské hygienické stanice.

Jak to funguje?

Metoda, s níž mají v Německu bohaté a dobré zkušenosti v deltě Rýna, spočívá v tom, že se z aplikátoru umístěného na vrtulníku shazují podle GPS souřadnic ledové kroupy s biologickým přípravkem, takzvaným larvicidem, do líhnišť s larvami v určitém vývojovém stadiu. Krupky s přípravkem snadno propadnou olistěnými stromy do vodních ploch.

Led plave na hladině, účinná látka se postupně uvolňuje a cíleně hubí pouze komáry.

V Porýní, kam se starostové vydali minulý týden, aplikují přípravek v deltě o délce 150 kilometrů.

„Naše líhniště mají rozměry od metrů čtverečních po hektar, zatímco v Německu ošetřovali i desítky hektarů. Navíc mají povodně třikrát do roka, zatímco my jednou za tři roky," srovnal starosta Střeně Jiří Nevima.

Zapojení studentů

Metoda je však přenositelná.

„Systém musí být v našem měřítku a podmínkách udržitelný. V Německu zapojili studenty. Monitorují líhniště, stadia larev, mají GPS zařízení a počítač, kam hned vkládají data. Přes noc se zpracují a druhý den vzlétne vrtulník a provede aplikaci. Sledovali jsme to s úžasem," vylíčil exkurzi.

Obce v Litovelském Pomoraví proto chtějí oslovit Univerzitu Palackého v Olomouci s nabídkou spolupráce.

„Musíme najít i partnery. Jsme průkopníky a poradce máme vzdáleného 800 kilometrů," konstatoval Nevima. „V Česku sice máme repelenty, ale předcházení komářích kalamit se systematicky nevěnuje nikdo," dodal.

Starostové už společně s geoinformatiky z Univerzity Palackého provedli snímkování Litovelského Pomoraví. V březnu, když se v lužních lesích projevily rozlivy vody z tání sněhu ve vyšších polohách.

„Získané podklady poslouží ke stanovení GPS souřadnic. Zásah musí být přesný," dodal starosta Střeně.

Obce už také dávají dohromady finance na boj s komáry. Ročně za každého občana přispívají částkou 20 korun, což postačuje na pořízení přípravku a jeho aplikaci ze země. Letos už to bylo potřeba na několika místech. Pozemní zásah je však fyzicky i časově velmi náročný. Podle hygieniků zatím další není potřeba. V lužních lesích nejsou podmínky pro vznik komáří kalamity.

O metodě bude Střeň a další vesnice jednat i se Správou CHKO Litovelské Pomoraví.

„Zatím řešíme jen pozemní aplikaci. V chráněném území je potřeba zasahovat selektivně, ne látku rozprášit po lese. Uvidíme, až nás s metodou seznámí. Zatím o ní nic bližšího nevíme," reagoval již dříve vedoucí Správy CHKO Litovelské Pomoraví Michal Servus.