Jediný ústupek památkáři schválili na hradě ve Šternberku, kde už s budováním bezbariérového přístupu začali. Přitom úpravy by pomohly nejen vozíčkářům, ale třeba i seniorům, kteří už mají problémy s chůzí.

„Na hradech a zámcích se většinou podívám na nádvoří nebo do do parků. Podle mého by se u některých památek přístup pro handicapované vybudovat dal, ale památkáři to zbytečně brzdí,“ postěžoval si Milan Langer, předseda olomouckého Spolku Trend vozíčkářů, který je sám na vozíčku.

Památkářka: Chce to čas a průzkum

Památkáři však nejsou proti tomu, aby byly památky bezbariérové, ale…

„Je dobře, že je snaha hrady zpřístupnit, nedá se to však direktivně nařídit podobně jako třeba u novostaveb. Hrady byly postaveny jako obranné útvary, jsou špatně přístupné kvůli terénu i kvůli tomu, jak byly postaveny. Chce to čas a důkladný průzkum možností, kde a jestli vůbec lze hrad přebudovat tak, abychom nezasáhli do podstaty stavby a tím památku vlastně nezničili,“ vysvětlila Helena Richterová z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu.

Kraj peníze na úpravu bariér nedal

Nyní památkaři povolili stavbu jediného bezbariérového přístupu, a to do hradu ve Šternberku.

„Doufáme, že v příštím roce peníze v rozpočtu najdeme a přístup dobudujeme. Na ostatních hradech je složitá situace, odborný památkářský dohled by zásahy do staveb určitě nepovolil,“ vysvětlila Marcela Tomášková, provozně ekonomická náměstkyně Národního památkového ústavu v Olomouci.

Krajští radní letošní žádosti správkyně šternberského hradu o dotaci nevyhověli.

„Zkusíme nejenom kraj, ale také požádáme ministerstvo kultury. Snížíme požadavek na výši dotace tak, že tentokrát vynecháme restaurování kuchyně a výtahu. Tím by se celá akce zlevnila. Víc udělat nemůžeme, protože zdroje z památkového ústavu investujeme do střechy, která je v havarijním stavu,“ popsala kastelánka Helena Gottwaldová.

Plánuje upravit terén před hradem a dodělat dlažbu, pak už zbude jen nainstalovat najížděcí rampy.

„Návštěvník tak bude moci vyjet do prvního patra. Tam už máme velmi nízké prahy, takže se může v prostorách bez problémů pohybovat,“ upřesnila. Šternberk je jediný hrad v Olomouckém kraji, u kterého památkáři dovolili bezbariérový vstup.

Velké Losiny: neprošel ani výtah

U ostatních památek jsou striktně proti jakýmkoli zásahům. Neuspělo například vedení zámku ve Velkých Losinách.

„Památkáři nám zde nedovolí žádné změny, ani výtah. Turista na vozíčku si tak může prohlédnout jen exteriéry zámku, projet si zahradu a parky, podívat se do lázeňského areálu, ale to je vše. V případě, že má doprovod, tak mu vyjdeme vstříc a může se nechat vynést a absolvovat prohlídku s ostatními,“ poznamenala zástupkyně kastelána Blanka Fialová.

Bouzov: Snažíme se pomoci, ale plošiny jsou nereálné

Podobné je to i na Bouzově. Zde si vozíčkář může prohlédnout jen první, s doprovodem i druhé nádvoří, kde může nahlédnout do kaple. Dále se však nedostane.

„Výtahy, plošiny, rampy nebo něco podobného nejsou na Bouzově reálné. Pokud je člověk alespoň částečně pohyblivý a s doprovodem, tak se mu vždy snažíme pomoci, aby se mohl podívat do některých místností,“ vysvětlila kastelánka Zuzana Marková.

Na vozíčku lze i do jeskyní

Naopak unikátem Olomouckého kraje jsou bezbariérově dostupné jeskyně Na Špičáku na Jesenicku.

„Vozíčkáři do podzemí vjíždějí nynějším východem. Projedou téměř celou jeskyní. Loni jsme absolvovali rozsáhlou rekonstrukci, na kterou jsme získali prostředky z fondu životního prostředí. Takto komplexně bezbariérovou jeskyni v republice máme jen my,“ řekla vedoucí jeskyně Evelýna Vozábalová.

Bezbariérová Olomouc

Zpřístupnit handicapovaným spoluobčanům památky, ale i úřady, hotely, restaurace či školy se v Olomouci již od roku 2001 snaží projekt Bezbariérová Olomouc.

„Ve městě jsou přístupné třeba kostely: svatého Mořice, Neposkvrněného početí Panny Marie ve Slovenské ulici, bazilika na Svatém Kopečku či dóm svatého Václava. Zde se však vozíčkář ke kryptám v podzemí nedostane. Kromě toho jsou bezbariérové expozice v Arcidiecézním muzeu umění,“ uvedla Jana Čunková, manažerka projektu Bezbariérová Olomouc.

V budoucnu by v centru chtěli s budováním bezbariérových přístupů pokračovat.

„Vůbec to není jednoduché, ale snažíme se komunikovat s památkáři a vytvářet kompromisy. Nyní například získáváme peníze na odstranění bariér při vstupu do kostela Husův sbor v Hodolanech. Letos bychom chtěli mít vše hotové,“ doplnila manažerka Čunková.

Situace vozíčkářů a jejich možností ve městě se zlepšila, problém s památkami, hrady a zámky v okolí je však nadále neřešitelný.

„Když se dnes staví nový hotel nebo se nějaký starý rekonstruuje, tak je pak ve většině případů bezbariérový. To samé je z hlediska restaurací. S hrady a zámky je to však mnohem složitější,“ postěžoval si vozíčkář Langer.

Lucie Bukvová, Karel Páral