Pomoci by mohly i farmářské trhy.

„Zásobuji stravovací zařízení v Olomouci bramborami a cibulí. Ptají se mě, jestli nechci dodávat i český česnek. Poptávka po českém česneku se zvedá, tak jsem se rozhodl, že to zkusím,“ popisoval soukromý zemědělec z Blatce na Olomoucku Tomáš Vlček.

Na podzim nakoupil sadbu a česnek zasadil český paličák na čtvrt hektarovém poli.

„Uvidím, jak to půjde. Sadba je hodně drahá a nemáme s tím zkušenosti. Pokud budeme úspěšní, budeme rozšiřovat. Myšlení spotřebitelů se mění, uvidíme, jaká bude cena. Vypadá to zatím nadějně,“ uvedl zemědělec.

Že lidé mají o české odrůdy česneku zájem, potvrzují i prodejci na tržištích. I když kilogram stojí 190 korun.

„Lidé už nechtějí čínský česnek. Zájem se zvyšuje. Koupí třeba jen dvě tři paličky, ale i půl kila. Pochopili, že je to něco jiného, než dovoz z Číny,“ uvedla Jana Parčová, která prodává zeleninu na olomoucké tržnici.

Český česnek, který má typickou vůni a pořádný říz, chtějí nabídnout i farmářské trhy.

„Určitě. Počítáme s tím, že se v nabídce objeví. Farmáři avizovali, že možná až na podzim, ale uvidíme,“ uvedla provozovatelka Hanáckého farmářského trhu Markéta Záleská.

O tom, že se český česnek postupně vrátí na moravská pole, nepochybují ani zelináři.

Ročně sníme až 7000 tun česneku

Podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana by na roční spotřebu 70 dkg česneku na osobu bylo ale potřeba rozšířit pěstování na 600 hektarů, a to by vyžadovalo z každé sklizně dát stranou sadbu a neprodat vše na konzum.

„Současné plochy česneku se pohybují na úrovni 75 ha s produkcí zhruba 700 tun. Roční spotřeba česneku v České republice je 6500 až 7000 tun, což je na jednoho obyvatele 0,7 kg za rok. Až dosud se do ČR dováží asi 6000 tun česneku, převážně z Číny,“ uvedl na informačních stránkách Agrární komory.

„Velmi vítám možnost rozšířit produkci česneku na českých a moravských polích. Farmářské trhy jasně potvrdily, že naši spotřebitelé už nechtějí náhražky a mnohem méně kvalitní produkty ze zahraničí, česnek je toho jedinečným příkladem,“ řekl Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR na serveru www.apic-ak.cz. s tím, že komora prakticky každý týden dostává v poslední době dotazy, proč se přestal česnek pěstovat.

Unikátní sbírka česneků, ale jí se ten z Číny

Česká republika kvůli invazi levného česneku z Číny přestala být v této komoditě soběstačnou zemí. Paradoxně přitom vlastní unikátní sbírku česneků v celosvětovém měřítku. Výrazně přispívá k uchování genetické biodiverzity česneků pro budoucí generace.

Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze-Ruzyni nedávno ukončil ojedinělý projekt vývoje nové metody ozdravení a uchování vegetativně množených rostlin česneků, a to v ultra nízkých teplotách.

Uchování genofondu kolekce česneků, ale i dalších vegetativně množených plodin se děje pomocí metod kryoprezervace v kryobance. R

ostliny jsou uchovávány v životaschopném stavu při teplotách tekutého dusíku (-196 °C), tedy při tak nízkých teplotách, které se nevyskytují v přirozených podmínkách nikde na Zemi.

Zdroj www.apic-ak.cz