„Nejsem tu poprvé a vím, že se dá za čtrnáct dní slušně vydělat. I když se člověk nadře a bolí ho celé tělo," říká jednadvacetiletá Denisa Běhalová, absolventka Střední zdravotnické školy v Přerově.

Zemědělcům z družstva v Kokorách pomáhá od pondělka se sklizní „českého zlata" více než stovka brigádníků.

„Jsem tu už čtvrtým rokem, ale zatímco loni jsem navěšovala, teď jsem na násypce a shrabuji chmelové šišky," popisuje.

Je to prý lepší, fyzicky nejnáročnější je totiž právě navěšování.

„Pracujeme nepřetržitě a přestávku máme jen v době oběda, na svačiny, nebo když se porouchá stroj," dodává dívka.

Společně s ní pracují na jedné ze čtyř česaček v Kokorách také studenti Vysokého učení technického v Brně.

Nejhorší je podle nich přinutit se ráno vstát.

„Ale dělal jsem i mnohem těžší práce, takže mi to nijak nevadí," podotýká jednadvacetiletý student Tomáš Majda z Olomouce.

Navěšují, třídí, strhávají

A jak vypadá jejich směna na česačce? Tři lidé navěšují lijány, další třídí šišky a kontrolují, aby se ke chmelovým šiškám nepřipletly třeba kousky listů nebo stonků. Skupinka brigádníků pak strhává chmel z konstrukcí přímo v poli.

Sklizeň začala nejen v Kokorách, ale česačky už běží naplno také v nedaleké Čekyni a Nelešovicích. Hospodáři odhadují, že potrvá zhruba čtrnáct dní.

„Letos to vypadá na průměrnou úrodu, ale chmel bude kvalitní. Zpočátku jsme měli menší srážky, ale v posledních dnech to počasí dohnalo," říká agronom zemědělského družstva v Kokorách Karel Čechák.

Hospodáři odhadují, že by letos mohli sklidit 220 až 250 tun. „Určitě to bude více než loni," uzavírá.