Krabicová zeď před tehdejším sídlem KSČ na dnešní třídě 17. listopadu vznikla v roce 1989 během několika desítek minut. Symbolicky v den, kdy komunisté do svého sídla svolali delegáty okresního výboru k jednání.
„Potupně museli procházet kordonem stávkujících, dostali morální výprask. Poukázali jsme na pomyslnou zeď mezi nimi a prostým lidem,“ vypráví," Martin Štainer, tehdejší student a člen stávkového výboru Univerzity Palackého v Olomouci.
„Vůbec nechápu, kde se vzalo tolik krabic. Tehdy se nedaly jen tak koupit,“ vzpomíná.
Tři metry vysoká a stovky metrů dlouhá zeď připomínala mraveniště, když zástupy lidí nosily další a další popsané a pomalované papírové bedny.
„Věděli jsme, že je důležité, aby revoluce lidi bavila. Aby nebyla jenom o politice, ale také o srandě,“ vysvětlil Martin Šteiner smysl studentské iniciativy.
Nová hesla
Tento týden se krabicová zeď staví znovu. Bedýnky s nápisy mohou lidé před právnickou fakultu přidávat do pátku 22. listopadu.
Hesla jako Konec vlády jedné strany, Jakeše do koše! či Havel na Hrad doplňují nyní ta, která doprovázejí současné demonstrace. Proti Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi.
„Lidé si nosí vlastní, ale máme zásobu krabic i věci k malování,“ vzkázala studentka Kristýna, která pomáhá s organizací.
Součástí akce je výstava fotografií Jindřicha Štreita z cyklu Abnormalizace.
