Odborníci našli její jihozápadní část. Nyní zdivo čistí a snaží se odkrýt další metry sutin.

Zatím vše nasvědčuje tomu, že se ze zbytků kaple bude dát určit její půdorys, který po rekonstrukci nejspíše nechá radnice vyznačit v dlažbě.

Podle odborníků by pod zemí mohl být schovaný ještě další významný nález, tentokrát z kategorie superobjevů.

Dělníkům a archeologům trvalo čtyřiadvacet dnů, než při terénním průzkumu Dolního náměstí potvrdili, že pod dlažbou u Neptunovy kašny opravdu leží základy kaple svaté Markéty.

„V hloubce jeden metr a dvacet centimetrů se nám to nyní podařilo. Skutečně jsme na základy stavby narazili. Z písemných pramenů i z georadarového průzkumu jsme věděli, že tady budou. Jsme ale rádi, že se nám existence kaple potvrdila i na živo, při terénním průzkumu,“ popsal přímo na místě šéf archeologického bádání Richard Zatloukal.

Na staveništi u Neptunovy kašny, které denně sledují i zvědaví kolemjdoucí, odborníci odkryli velkou část zdiva z kamenů a světlé malty. Každý si tak nyní může kousek půdorysu kaple prohlédnout. Jde o jihozápadní část stavby.

„Je to takzvaný lomený závěr. Chceme odkrýt i další části. Můžou být hlouběji, takže budeme pokračovat ve výkopech. Vypadá to, že se nám podaří najít velkou část půdorysu. Koruna zdiva bude hodně porušená, ale nevylučuji, že může být zachovaný i celý. Bude mít tvar podkovy,“ přiblížil Zatloukal.

Stavba bude mít podle předběžných odhadů na délku zhruba deset metrů. Šířka zatím není úplně jasná. „Měla by mít zhruba šest metrů,“ odhadl archeolog.

Stála si sto let, pak ji zbořili

Kaple leží přímo uprostřed Dolního náměstí. První zmínka v písemných pramenech je z roku 1417. Jde tedy o pozdně gotickou stavbu, čemuž odpovídá i použitý materiál, složení malty i typ stavby. V době vzniku byla kaple dominantou plochy.

„Půdorys náměstí už byl jako dnes. Nebyl tu mariánský sloup a ani velká kašna, i když zdroj vody tu nějaký byl. Kaple stála uprostřed a tvořila tak centrum místa. Patřila bratrstvu kramářů,“ popsal Zatloukal.

Když její zakladatel umřel, docházely postupně peníze a začala chátrat. Zhruba kolem roku 1520 ji naši předkové zbourali. Nejspíše proto, že v ústí mezi oběma hlavními náměstími překážela. Dominantou plochy tak byla zhruba sto let.

Nález gotické stavby archeology potěšil.

„Nález může plochu zatraktivnit a ozvláštnit. Málokdo ví, že uprostřed náměstí stála kaple,“ podotkl odborník.

Pátrají po románské svatyni

Ještě více by se archeologům líbilo, kdyby našli předchůdkyni kapličky z románského období.

Už v 90. letech našli náznaky, které ukazovaly, že je to možné. Šlo o obal sloupu románského kostela a pohřebiště z dvanáctého století. Nyní se podařilo najít další důkaz.

„Objevili jsme románskou terakotu. V podstatě jde o pálenou, hliněnou dlaždici. Našli jsme ji v zásypu inženýrských sítí. Pokud bychom v hlubších vrstvách narazili na části románského kostela, byl by to opravdu velmi vzácný nález. Pohřebišť nacházíme při průzkumech dost, svatyní málo,“ doplnil Zatloukal.

Když se románská stavba najde, pozmění dějiny města. Byl by to významný příspěvek k poznání doby, kdy náměstí bylo součástí podhradí knížecího hradu, tedy ještě před vznikem města.

Kapli na dlažbě vyznačí

Půdorys kaple svaté Markéty si po rekonstrukci Dolního náměstí budou moci Olomoučané prohlédnout. Radnice počítá s tím, že by jej v dlažbě vyznačí.

„Chceme, aby lidé i turisté viděli, že zde bylo v minulosti něco jiného,“ uvedla už před časem mluvčí radnice Jana Doleželová.

Archeologové na Dolním náměstí pátrají od začátku září. Na ploše u Mariánského sloupu zatím našli plynovod, kanalizační stoku či středověkou štěrkovou dlažbu.

Očekávají, že by zde mohli narazit na pohřebiště ze starší doby bronzové. Bádání potrvá do konce letošního roku. Pak začnou stavební práce na proměně náměstí za 116 milionů korun.