Úvod lovu neobstaralo nabíjení zbraní, ale bezpečnostní pokyny. „Střelba na letící terč by neměla jít pod menším úhlem než pětačtyřicet stupňů a vždycky je důležité, aby o sobě honci a střelci věděli,“ upozornil přítomné Vlastimil Sedláček z pořádajícího mysliveckého sdružení.

Na hony občas zavítají také policisté, aby zkontrolovali myslivce, jestli před střelbou nabo při ní nepili alkohol. V Horce s tím však problém neměli. Při poledním občerstvení se nalévala perlivá voda z PET láhví.

Úspěch lovu závisí na sladění honců, kteří vytláčejí ukrytou zvěř, a střelců. Rojnice náhončích prochází se psy remízkem po předem dohodnuté trase. Lovci stojí v řadě rozestoupení podél hranice stromů a vyplašená zvěř tak míří přímo na ně.

Skolené kusy poslušně aportují lovečtí psi. Na závěr si účastníci honu rozdělili úlovky mezi sebou. V Horce „položili“ přes dvacet zajíců, zhruba sedmdesát kachen a kolem dvaceti bažantů.

Veřejnost vnímá myslivce především jako lovce, ale oni tvrdí, že hony jsou jen pomyslnou špičkou ledovce. „Devět desetin naší práce tvoří starost o zvěř a honitbu, tedy prostor určený k lovu,“ vysvětlil Břetislav Lužný, předseda Mysliveckého sdružení Horka nad Moravou.

Sdružení, které se stará o 1500 hektarů plochy, má okolo dvaceti aktivních členů. Každý z nich přispívá ročně třemi tisícovkami na krmení a výsadbu nových kusů. Nejvíce je trápí plošné hubení hlodavců na polích.

Kvůli volně rozházenému jedu totiž hyne i zvěř. „Snažíme se na tento problém upozornit. Cílené hubení, kdy se jed vloží přímo do myších děr, by bylo pro zvěř méně rizikové,“ řekl Sedláček.

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z OLOMOUCKA

Moje OlomouckoSportKulturaPodnikáníČerná kronika