„Slyšel jsem plechy. Pořádnou dutou ránu. Bylo něco málo před třetí, to zrovna přijíždí školní autobus, jak spoji říkáme. Na místě už zastavovalo auto a k autobusu běželi chlapi z pily. Ti už volali záchranku,“ popisoval Mikš, který je místostarostou vísky v kopcích nad Šternberkem. „Nikdo nezaváhal a okamžitě jsme šli do autobusu pomoci zraněným. Nemuseli jsme se domlouvat, každý věděl, co má dělat. A že může jít o čas,“ uvedl.

Řidič byl podle místostarosty hodně zaklíněný, toho nebylo možné dostat ven bez pomoci hasičů a jejich speciálních nůžek. „Nemohl hýbat nohama. Dvě ženy měly bezvládné tělo, nohy je hrozně bolely, hlavu měly rozbitou. Jen jsme s nimi komunikovali, aby ženy byly při vědomí,“ líčil rozsáhlou záchrannou akci.

Méně zraněným se spolu s dalšími lidmi postupně snažil pomoci z autobusu ven. Od sousedky donesli židle a posadili je. „Všechny tváře zraněných jsme znali. Nikdo z Petrovic, ale hlavně sousedé z Domašova nad Bystřicí. Známému jsem zastavoval krvácení z ruky a brady. Byl pořezaný. Obvázal jsem ho honem, abychom krvácení zastavili,“ popisoval místostarosta.

Obvazů bylo dostatek. Podle starosty zastavovali další a další řidiči a každý přiběhl s lékárničkou v ruce a nabízel pomoc. „Vlna pomoci byla obrovská. To už tady ale byli policisté z Berouna a přijeli hasiči a záchranka. Ustoupili jsme skutečným profesionálům a čekali, co bude potřeba,“ uvedl Zdeněk Mikš. „Na místě byli velmi rychle. Přiletěly dva vrtulníky pro nejvíce zraněné,“ doplnil.

Místní nepřestávali myslet na zraněné, které všechny odvezli záchranáři do nemocnice. „Jaké je štěstí, že jsou prázdniny. Je to školní autobus. Jely by v něm děti ze Šternberka ze školy do Petrovic, Domašova a Libavé,“ raději nedomýšlel následky havárie.

Přes velký počet zraněných podle místních mohla nehoda dopadnout ještě hůře. Místem krátce před tím, než autobus vrazil do kmene, procházela žena s dětmi. „Sousedka. Bydlí v domě 50 metrů od místa. Je to první barák v obci od Šternberka. Zrovna vyšla s dětmi na procházku po polní cestě na silnici. Popisovala, že byla dvacet metrů od stromu, když se ozvala dána. Kdyby se skupinka opozdila…,“ napovídala sousedka místostarostovi, kterému podruhé přeběhl mráz po zádech.