Bouřlivé dějiny střední Evropy, tajemnou krásu přírody, exponáty Galerie a muzea litoměřické arcidiecéze nebo zcela nový výstavní formát mohou v roce 2020 obdivovat návštěvníci Muzea umění Olomouc (MUO).

Veřejnost potěší také novinka ve stálé expozici či loutková představení pro děti.

Vizí olomoucké instituce je těsnější propojení odboru starého umění s uměním moderním a obohacení programu edukačními či produkčními aktivitami. Právě proto má být v říjnu spuštěn nový výstavní formát pod názvem Trienále středoevropské kultury a umění. Odehrávat se bude jak v budově Muzea moderního umění v Denisově ulici, tak v Arcidiecézním muzeu na Václavském náměstí.

„Nový formát zároveň přinášíme formou edukační výstavy, která bude spuštěna už 23. ledna,“ nastínil ředitel MUO Ondřej Zatloukal.

Pokus o maximální přiblížení

První expozice letošního roku, která návštěvníky provede světem zátiší, nese zapeklitý název Pokus o maximální přiblížení KE 3171 O 96. Jeho první část odkazuje na hlavní snahu autorů, část druhá na inventární označení, které se používalo u uměleckých děl.

Písmena a čísla uvedená v názvu náleží vybranému zátiší, které návštěvníci najdou mezi ostatními obrazy. K vidění budou od 23. ledna do 8. března uvnitř Arcidiecézního muzea.

Do svých sbírek nechá muzeum umění nahlédnout skrze výstavu Šero i jas. Exponáty se budou vztahovat k motivům přírody a její pojetí ve výtvarném umění. Naopak unikátní projekt Galerie a muzeum litoměřické diecéze jako host Arcidiecézního muzea Olomouc se zaměří na umění odjinud. Síly spojily dvě výjimečné instituce.

„V Galerii a muzeu litoměřické diecéze bude probíhat rekonstrukce. Tamní kurátoři nám část svých expozic zapůjčili,“ vysvětlil vedoucí odboru starého umění Miroslav Kindl. V průběhu roku se role obrátí a poklady z olomouckých sbírek poputují do Litoměřic.

Fotoblok - to nejzajímavější ze střední Evropy

Muzeum umění od července do října připomene i dvě významné osobnosti, a to výstavou s podtitulem Legendy Jana Nepomuckého a Jana Sarkandera ve výtvarném umění.

„Loni uplynulo 290 let od svatořečení patrona české země Jana Nepomuckého. Letos si církev připomíná 400 let od zavraždění kněze olomoucké diecéze Jana Sarkandera,“ informoval Kindl. Přestože oba mučedníky od sebe dělí zhruba 200 let, jejich světecké legendy jsou si velmi podobné.

„My se je pokusíme srovnat, i to, jak potom byli uctíváni a co znamenají pro současného člověka,“ dodal.

Na své si již tradičně přijdou i milovníci současného umění. Vedoucí oddělení Barbora Kundračíková z plánované nabídky vyzdvihla výstavy navazující na program Středoevropského fóra Olomouc.

V minulosti slavil úspěch projekt Rozlomená doba, do značné míry připravený s Mezinárodním kulturním centrem Krakov. Se stejným partnerem na letošek připravili výstavu Fotoblok.

„Fenoménem, který se objevil poměrně nedávno, jsou fotografické knihy. Představíme nejzajímavější fotoknihy od středoevropských autorů z České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Litvy či Estonska,“ láká do muzea moderního umění Kundračíková.

Jiří Kolář i tapisérie

Téměř žádná pozornost se dosud nevěnovala ani tapiseriím. Tkané nástěnné koberce budou moci zájemci obdivovat od dubna do konce srpna. „Ukážeme především českou produkci. Od přelomu 19. a 20. století na našem působí dvě výrobny tapiserií. Ve Valašském Meziříčí a v Jindřichově Hradci.

“ Exponáty se zaměří na práci z posledních 30 let. Série menších výstav nechá nahlédnout nejen do sbírek Muzea umění Olomouc. Jedna se zaměří třeba na knihy a obrazy slovenského výtvarníka Mateje Kréna. S jeho dílem se setkávají například návštěvníci Městské knihovny v Praze na Mariánském náměstí. Idiom vytvořený z přibližně 20 tisíc knih je symbolem nekonečnosti poznání.

Své místo v Olomouci bude mít i průkopník počítačového umění v Polsku Jan Pamuła nebo tvorba na pomezí poezie a výtvarného umění Jiřího Koláře.

Ve stálé expozici Arcidiecézního muzea Olomouc mohou nově návštěvníci obdivovat obraz Zavraždění sv. Václava. Z barokního pohledu nahlíží na vraždu přemyslovského knížete. Dílo zde bude vystaveno jen dočasně. Nahradilo totiž obraz Kristus pod křížem, který je nyní v péči restaurátorů.

Proměna Zdíkova paláce

Kulturní instituci letos čekají rovněž zásadní investiční akce. Zhruba v polovině roku by měla začít rekonstrukce Arcidiecézního muzea Olomouc.

„Týká se především Zdíkova paláce a vzniku půdní vestavby nové expozice v rámci kapitulního děkanství,“ prozradil Zatloukal.

V prostorách Muzea moderního umění pokračují stavební práce, které začaly loni. Zchátralé kino Central se do jara 2021 promění v moderní multifunkční sál. Změnám neuniknou ani obě patra místní kavárny.

„Dole se návštěvníci dočkají pekárny francouzského typu, nahoře klasické kavárny s opravenou terasou, která je nyní v havarijním stavu,“ pokračoval ředitel MUO.

Rekonstrukce přesunula Divadlo hudby do nedalekého Mozartea, v němž se odehrávají také loutková představení a hudební vystoupení pro děti i dospělé.

Kde bude SEFO?

Reálnější obrysy byl měl v následujících měsících dostat i projekt Středoevropského fóra Olomouc. O jeho umístění zástupci muzea intenzivně jednají s ministerstvem kultury.

Expozice výtvarného umění vznikne buď v proluce vedle budovy v Denisově ulici, nebo o kousek vedle v opuštěných Hanáckých kasárnách. Jasno mělo být loni na podzim, do konce roku ale rozhodnutí nezaznělo.

Jisté omezení v Arcidiecézním muzeu Kroměříž, které spadá pod olomoucké Muzeum umění, si vyžádá rozšíření tamního zámku vlastníkem objektu. Díky úpravám vzniknou nové expozice.

„Především v Mlýnské bráně, která bude veřejnosti poprvé zpřístupněna. Další expozice, přibližující vývoj celého areálu, vznikne v zámecké věži,“ uzavřel téma investic Zatloukal.

Na jednotlivé změny v Olomouci a Kroměříži přispěje Integrovaný regionální operační program Ministerstva pro místní rozvoj ČR nebo Integrovaná územní investice Olomoucké aglomerace. 

Chystané výstavy v roce 2020

Pokus o maximální přiblížení KE 3171 O 96
23. ledna – 8. března
Galerie Arcidiecézního muzea
Netradiční edukační výstava zaměřená na prostorovou interpretaci zátiší.

Šero i jas
19. března – 7. června
Galerie Muzea moderního umění
Příroda stvořená a zrozená imaginací umělců 19. a 20. století zaměřená na divákovu citlivost a představivost.

Fotoblok
19. března – 7. června
Salon a Kabinet muzea moderního umění
Nejzajímavější fotoknihy ze střední Evropy nabídnou utopické vize budoucnosti, avantgardní snění, propagandu, líčení válečného dramatu i záblesky každodenního života.

Galerie a muzeum litoměřické diecéze jako host Arcidiecézního muzea Olomouc
26. března – 21. června
Galerie Arcidiecézního muzea
První část projektu představí umělecká díla od 12. do 19. století. Mezi nimi hlavu apoštola ze Žitenic, sochu Assumpta z Bystřice, barokní obrazy či sbírku litoměřických biskupů.

Umění tapiserie
duben – červen
Trojlodí muzea moderního umění
Tapiserie je forma umění kombinující krásu s praktičností a nesmrtelnými příběhy i historickými událostmi. Výstava přiblíží díla českých autorů, která doplní výtvarné předlohy a návrhy.

Jiří Kolář / Babyluna
25. června – 27. září
Galerie Muzea moderního umění
Jedinečný soubor textogramů Jiřího Koláře přiblíží symbolický útvar založený na propojování techniky obrazové konfrontáže s autorskými epigramy.

Matej Krén / Knihy, obrazy
25. června – 27. září
Salon a Kabinet Muzea moderního umění
Mezinárodně uznávaný výtvarník Matej Krén představí svoji tvorbu formou dvou projektů: Pasáž Mnemocinema a Amnezitář. Expozice se zaměří na objekty z vyřazených knih i virtuální realitu s předstíranou přítomností knih.

Jan a Jan
9. července – 4. října
Galerie Arcidiecézního muzea
Výstava zaměřená na Jana Nepomuckého a Jana Sarkandera představí, jak byly tyto významné osobnosti po smrti projektovány ve výtvarném umění.

Trienále středoevropské kultury a umění
říjen 2020 – únor 2021
Muzeum moderního umění
Multižánrový a multimediální výstavní formát. Návštěvníci se mohou těšit na divadelní i hudební produkce propojené s uměleckými a architektonickými intervencemi. První ročník nese podtitul Universum.

Jan Pamuła
22. října 2020 – únor 2021
Salon a Kabinet muzea moderního umění
Zakladatel a průkopník počítačového umění v Polsku Jan Pamuła představí svoji malířskou i objektovou tvorbu. Chybět nebudou ani jeho první počítačové grafiky.