Celková rekonstrukce si vyžádala 43,4 milionu korun a zahrnovala odstranění části objektu a komplexní obnovu všech prostor.
„Původní budova byla dlouhodobě v neutěšeném stavu a svým rozsahem nevyužitelná. Proto došlo k jejímu zmenšení, centrální část pak prošla rekonstrukcí,“ uvedl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. „Uvolněný prostor se využil pro nová stání pro auta a kola. Proměněné nádraží má novou střechu, fasádu, vyměněná okna a dveře a také novou čekárnu,“ popisoval.
play_fill
Správa železnic plánuje otevřít nové prostory cestujícím v dubnu letošního roku.
Vedení samosprávy Moravského Berouna vítá, že zchátralá vstupní brána je opravena.
„Na jedné straně jsme rádi, že po zhruba 40 letech chátrání budou moci cestující do Moravského Berouna procházet pěknými, renovovanými prostory. Zároveň je ale strašná škoda, že budova, která stála nějakých 150 let, se nezachovala ve své původní podobě. V části mohlo být muzeum železnice nebo něco jiného, co by mohlo zaujmout a přilákat turisty,“ hodnotil proměnu starosta města Jan Hicz.
O ničení historických hodnot opakovaně hovoří Spolek Hnutí Duha Jeseníky, který dlouhodobě usiluje o záchranu nádraží na trati 310 z Olomouce do Krnova. „Nechali nádraží zdevastovat a za astronomickou částku provedli 'rekonstrukci', která zcela popřela architektonické hodnoty rakouské nádražní architektury. Namísto nádraží z dob Rakouska tak byly historické hodnoty zničeny a vznikla brutalistní prefabrikovaná zastávka,“ kritizoval Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky.
