„Objev nové proměnné hvězdy není u českých astronomů ojedinělý, zkoumání jejich vlastností však už daleko přesahuje očekávání od středoškolského studenta,“ vyzdvihla práci olomouckého studenta odborná porota, v níž zasedal i přední český astrofyzik Jiří Grygar.

Čerstvý laureát ceny v kategorii UNIVERSUM „Člověk a exaktní vědy“ si uznání považuje.

„Mám velkou radost. Nečekal jsem to. Myslel jsem, že přednost dostanou jiné práce. Nakonec se porota rozhodla, že nás ocení oba dva,“ reagoval mladý Olomoučan, jenž se dělil o vítězství s gymnazistou Matějem Doležálkem z Humpolce a jeho projektem zabývajícím se kvadratickými formami, tedy výrazy několika proměnných.

Od ředitele Slovanského gymnázia Olomouc si talentovaný student maturitního ročníku, který se věnuje astronomii od sedmi let, vysloužil pochvalu.

„Vojta je vynikající student. Jeho práce je naprosto mimořádná,“ reagoval Radim Slouka.

Pyšný je také na to, že Vojtěch je za posledních 10 let již pátým studentem Slovanského gymnázia, který získal Českou hlavičku.

„Z celkem třináct ročníků bylo oceněno kolem 70 dětí z celé České republiky a ze Slovanského gymnázia už jich bylo pět. Takový úspěch nemá žádná jiná škola,“ dodal Slouka.

Vojtěch Dienstbier na Astronomické expedici v Úpici při zpracování měření zákrytové dvojhvězdy NS Cep objevil v zorném poli dalekohledu další hvězdu s proměnnou jasností.

Zjistil, že u této hvězdy s označením TYC 4246-883-1, není její proměnnost zatím známá. Aby potvrdil proměnnost, prováděl v Úpici další vlastní pozorování a na základě naměřených dat byla hvězda zařazena do katalogu proměnných hvězd objevených českými pozorovateli pod označením CzeV1361.

Ve své práci student popisuje fotometrická a spektroskopická měření, která vedla k určení proměnnosti typu Delta Scuti.

„Pro přesnější určení periody pulzací hvězdy bylo třeba získat větší množství měření. Po skončení Expedice Úpice 2018 jsem začal využívat dalekohled Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti na hvězdárně ve Valašském Meziříčí,“ popisoval.

Student zde pozoroval v průběhu podzimu a zimy 2018 až do konce pozorovatelnosti způsobené lokálním horizontem. Na dalekohledu VSEST určil periodu změn proměnné hvězdy. Všiml si, že pozorovaná amplituda změn se mezi jednotlivými pozorováními lišila, což podporuje hypotézu o superpozici několika blízkých period pulzace.

„Další data jsem získal pomocí 65cm Mayerova dalekohledu na Astronomickém ústavu Akademie věd ČR. Také se mi podařilo získat data z dalekohledu systému FRAM na Kanárských ostrovech, který provozuje Fyzikální ústav AV ČR. Využil jsem toho, že La Palma, kde se dalekohled nachází, patří k nejlepším pozorovacím stanovištím na světě,“ vysvětloval laureát.

Spektroskopická měření se podařilo získat díky skupině ARAS, která celosvětově sdružuje pozorovatele zabývající se touto problematikou.

Na astronomii je krásné, že nikdy nevíte, co můžete objevit

ROZHOVOR/ Vojtěch Dienstbier z Olomouce v pondělí večer stál mezi mimořádně nadanými studenty z celé České republiky, kteří letos nejvíce oslovili porotu v soutěži České hlavičky. Slavnostní večer v Brně si mladý astronom, jenž ve svých osmnácti letech působí jako stážista v Astronomickém ústavu Akademie věd v Ondřejově, nakonec užil, i když moc nevěřil, že právě jeho projekt zaujme natolik, že si odnese cenu.

Jak jsem se dozvěděla výzkum nebyl úplně jednoduchý. Myslím, tím, že jste pro potřebná data musel cestovat do Brna, Prahy..
Na Univerzitě Palackého obor astronomie zanikl poté, co univerzita přišla o svoji observatoř. Spolupracoval jsem proto s Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy a s brněnskou Masarykovou univerzitou. S dojížděním to ale zase tak dramatické nebylo. Osobně jsem řešil jen konzultace. Pozorování hvězdy bylo možné provádět z domova. V Ondřejově jsem byl jen pětkrát, ale i proto, že zde působím jako stážista na jiném oddělení.

Jak dlouho se věnujete astronomii?
Astronomie mě nadchla a drží mě jako koníček už dlouho. Od první nebo druhé třídy základní školy. Začalo to, myslím, první encyklopedií, kterou jsem tehdy dostal. Pak přišel můj první dalekohled, takový obyčejný, ale byly jím vidět věci, které jsem jako malý chlapec nečekal, že uvidím.

Ve vztahu k astronomii vás tedy rodiče podporují odmalička…
Ano. Od rodičů a prarodičů mám stále velkou podporu. Jinak by to nešlo. Zajistili mi vybavení a pomohou, když se potřebuji dostat někam na přednášky.

Jste v maturitním ročníku. Oboru byste se chtěl věnovat dále? Kam poputují přihlášky?
Oboru bych se chtěl věnovat profesionálně. Nevím, jestli se mi to podaří. Snad ano. Rád bych se dostal na Masarykovu univerzitu a přihlášku podám i na „Matfyz“ Univerzity Karlovy. Uvidíme, jak se mi bude dařit.

Kde se vidíte v budoucnu: jako šéf planetária nebo v NASA?
Takto ještě neuvažuji. Zatím se snažím na sobě pracovat a co nejvíce toho v rámci pozorování a zpracování dat vyzkoušet. Už mám vymyšlené další projekty, kterým bych se chtěl věnovat.

CzeV1361 jste už opustil?
Díky panu doktoru Marku Skarkovi z Masarykovy univerzity se podařil poměrně významný počin: hvězda je sledována v rámci 17. sektoru orbitální sondou, dalekohledem TESS od NASA jako jeden z cílů vybraných pro podrobnější studium.

Co byste chtěl objevit? Máte sen, jak se navždy zapsat do dějin astronomie?
Na astronomii je krásné, že člověk nikdy úplně neví, co uvidí.

Do zorného pole se může připlést ledacos…
Přesně tak. Ale v současné době se chci, nevím, jestli na to bude potřebný čas, zaměřit i na malá tělesa sluneční soustavy, to znamená asteroidy, komety. Zde se dají udělat zajímavé objevy - médii nedávno proběhla zpráva o objevu první interstelární komety.

Funkční model neobvyklé lampy lidově zvaný "plácačka" na nádvoří olomoucké radnice. Tyto lampy by mohly vystřídat nynější veřejné osvětlení na Horním náměstí
Nová lampa pro náměstí už svítí v Olomouci. Jak se vám líbí?

Objevil ji amatér?
Nejedná se o profesionála, avšak použitý dalekohled má spíše charakteristiky profesionálního.

Takže všechno ještě objeveno nebylo…
Možnosti zde stále jsou. Velká část objevů už je v současnosti realizovaná automatickými přehlídkovými projekty.

Astronomy nahrazují robotické systémy?
V určitých oblastech v dnešní době odvádějí naprosto nenahraditelnou práci.

Věříte v mimozemský život? Přemýšlíte nad touto otázkou?
Vypadá to tak, co bylo zjištěno statisticky, že na jednu hvězdu připadá minimálně jedna planeta. Když si vezmeme, kolik máme hvězd ve vesmíru, tak je rozhodně možné, že někde se nachází další forma života.

Když je pravděpodobnost tak „velká“, proč nejsou lidé v hledání úspěšní?
To může souviset s takzvanou teorií Velkého filtru. Variant je celá řada. Jednou z nich je, že pokud někde život vznikne, netrvá příliš dlouho.

Varování pro Zemi?
Bylo by doloženo, že život ve vesmíru evidentně vznikat může, ale musí zanikat, aby bylo vysvětleno, že nic nevidíme.

V současnosti se hodně hovoří o tom, že vizionář Elon Musk zaneřádí oblohu satelity, že ze Země neuvidíme hvězdné nebe – minimálně tak, jako doposud. Neobáváte se toho?
Projekt Starlink je odvážný a cíl zajímavý. Jistě to bude mít své nevýhody a přinese to určitá omezení - navíc bylo sděleno, že satelitní konstelace má být výrazně větší proti původním plánům. Na druhou stranu jiný Muskův projekt, který nepřímo souvisí se Starlinkem, zjednoduší a zlevní pozorování přímo z kosmického prostoru. Cena za vynesení satelitu by měla výrazně klesnout. O něco bychom tedy přišli, ale nové možnosti to otevře.