Jel za místním kovářem, jedním z odbojářů. Ten, když si zprávu přečetl, konfidenta vylákal do lesa a zabil ho.
Díky tomu tehdy odbojáři zachránili život desítkám lidí.
close
zoom_in
Příběh z roku 1944 vyprávěla před několika lety kovářka, původem z Lipové, muži jménem Leopold Färber.
Na konec dodala, že za život vděčí mladíkovi, kterého zná pod přezdívkou Hurvínek. Nebýt jeho, gestapo by je všechny postřílelo. Netušila, že s ním právě v tu chvíli mluví.
„Říkal jsem jí: „Kovářko, víte kdo byl Hurvínek? To jsem byl já." My jsme tehdy zachránili víc lidí," popisuje Leopold Färber.
Narodil se v roce 1928 v Boskovicích, ve smíšené rodině. Maminka byla Slovenka, tatínek židovského původu. To ho také za války uchránilo před prvními deportacemi do koncentračního tábora.
Šestnáct příbuzných holocaust nepřežilo
Šestnáct jeho příbuzných z otcovy strany však holocaust nepřežilo.
Během okupace se Leopold Färber, jako mladý skaut, zapojil do protinacistického odboje a byl znám pod přezdívkou Hurvínek.
„Vyrůstal jsem v prostředí, kde nad námi neustále visel Damoklův meč, proto jsem se začal pracovat v odboji. A proč Hurvínek? Byl jsem skaut, hrával jsem divadlo a na táborech jsem uváděl slavnosti. Kdo na to přišel už nevím, ale každý skaut měl přezdívku a musím říct, že i díky tomu jsme přečkali válku. Pod mými přezdívkami mě znali jen skauti, drželi jsme při sobě," popisuje válečný veterán.
Jako spojka fungoval od roku 1944.
„Ona to byla svým způsobem romantika, ale mohl jsem dopadnout špatně, riskoval jsem. Moji rodiče o mnohých věcech nevěděli, maskoval jsem je skautingem nebo trampingem," vzpomíná sedmaosmdesátiletý senior.
„Byl jsem si vědom toho, že naše rodina může jít do koncentráku. Pořád jsem měl na paměti, že jsem potomek Žida a jestli bude válka pokračovat, šel bych do koncentráku. Proto jsem dělal v odboji," vysvětluje.
close
zoom_in
Leopold Färber. Autor: Stopy paměti
Představovali si jinou zemi
Leopold Färber fungoval jako spojka mezi odbojáři na Boskovicku a Prostějovsku.
„Jezdil jsem i na Přerovsko. Vedli nás bojovníci prvního odboje, Hámal, Knoll, Kovařík z Bedihoště. Měli zkušenosti a zaplať Pánbůh, že takoví byli. Bránili nás, abychom nebyli zatčení. Řekli nám mnoho věcí a bohužel i o udavačích mezi námi," smutně přikyvuje muž.
Konec druhé světové války prožil aktivně a účastnil se několika akcí.
„Atmosféra po osvobození byla výjimečná, i když jsme si tehdy představovali, že naše země bude vypadat jinak," dodává Leopold Färber.
Poválečný život Leopolda Färbera
Leopold Fäber v odboji pokračoval i po válce. Nesouhlasil totiž s komunisty, kteří se po roce 1948 chopili moci.
Po válce studoval na textilní škole v Jeseníku, kde vedl také skautský oddíl.
Jednou vyprávěl svým skautům, že za války roznášel letáky s nápisem Smrt fašismu! To členy oddílu inspirovalo a začali roznášet letáky s textem Smrt komunistům!
Osmého května roku 1950 byl Leopold Färber zatčen. Navíc u něj našli letáky, které končily heslem Pravda zvítězí!
Ve vyšetřovací vazbě na něj vyzkoušeli celou pestrou škálu metod od přátelského přesvědčování až po nejhorší psychický teror i bití.
Výslechy přežil Leopold Färber bez trvalých následků.
Potměšilá krutost komunistů si však vybrala daň na jeho mamince.
„Poslali jí balík s mým zakrváceným oblečením. Nebyl k němu žádný dopis, nic. Když rozbalila bednu od margarínu a uviděla můj oblek celý od krve, dostala šok a omdlela. Už se z toho nikdy úplně nezotavila," vylíčil těžké okamžiky rodiny Leopold Färber.
Soud jej za šíření letáků poslal na šestnáct let do vězení.
Život prožil v Konici na Prostějovsku a v roce 2012 dostal Cenu města Prostějova. V ten samý rok převzal z rukou tehdejšího prezidenta Václava Klause, jedno z nejvyšších státních vyznamenání, Cenu Paměti národa.
