Cílem přestavby je vrátit objektu původní historický vzhled a vybudovat nové zázemí pro provoz i pro návštěvníky. Práce začaly loni v září, celkem si vyžádají zhruba dvacet milionů korun.

Sezona v jeskyních obvykle začíná počátkem dubna, letos se ale kvůli rekonstrukci její počátek posunul na polovinu května.

„Domluvili jsme se se stavební firmou, která přednostně dokončila původní přednáškovou síň na přístupovém schodišti. Díky tomu jsme mohli jeskyně otevřít veřejnosti. Lidé jen budou vcházet jiným vchodem než dříve,“ informovala vedoucí jeskyní Drahomíra Coufalová.

Podle ní byla budova z roku 1918 ve špatném stavu, navíc ji znehodnotily následné přístavby.

„Po rekonstrukci by se objekt měl vrátit do své původní podoby. Vzniknou přitom také stavby pro zázemí pracovníků i nové sociální zařízení pro návštěvníky. Vznikne i zcela nový východ z jeskyně,“ doplnila Coufalová.

Jeskyně budou otevřeny do konce října denně mimo pondělí. Dospělí za vstup zaplatí 90 korun, což je o deset korun více než loni. Vstupné pro děti zůstává 40 korun.

Mladečské jeskyně se nacházejí v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Jde o složitý labyrint chodeb, dómů a komínů, který je vytvořen v devonských vápencích vrchu Třesín. Jeskyně má místy velmi bohatou a barevnou krápníkovou výzdobu.

V jeskyních bylo nalezeno velké množství kostí pravěkých zvířat, pralidí i doklady jejich činnosti, jako je například ohniště či kamenné nástroje.

Jeskyně každoročně navštíví kolem 20 tisíc lidí, kteří si během asi 40 minut mohou prohlédnout trasu o délce 380 metrů. Dostanou se až do hloubky 37 metrů.

Mladečské jeskyně:

•prostupují vrchem Třesín (345 m n.m.) při západním okraji obce Mladeč a jsou největším jeskynním systémem Mladečského krasu;
•představují převážně horizontální, velmi členitý labyrint chodeb, dómů a vysokých komínů s pozoruhodnou modelací stěn a stropů, s krápníkovou výzdobou a četnými blokovými závaly, několika strmými chodbami zasahují až pod hladinu podzemní vody;
•patří mezi archeologické lokality světového významu, jsou patrně nejstrarším, největším a nejsevernějším sídlištěm moderních lidí (kromaňonců) v Evropě, kteří zde prokazatelně žili již před více než 31 tisíci lety;
•mají celkem 1 250 metrů chodeb a síní o výškovém rozpětí 30 metrů;
•byly po pradávném zavalení vchodu znovu objeveny kolem roku 1826 při lámání kamene, od přelomu 19. a 20. století jsou zpřístupněny veřejnosti a od roku 1911 elektricky osvětleny;
•mají návštěvní okruh dlouhý 380 metrů s malou archeologickou expozicí; prohlídka trvá cca 40 minut;
•mají stálou teplotu vzduchu 8 stupňů Celsia a průměrnou relativní vlhkost 95 procent (tau)