„Už jsme v jeskyni byli v červnu, ale to víte, pro děti je to zábava, tak jsme tady zase. Musíte chvíli počkat, uvnitř je plno,“ instruoval příchozí turisty muž, který stál s vnoučaty a dalšími lidmi poblíž temného otvoru do skály.

„Máte baterku? Mobil bude stačit,“ radil vousatý šedesátník zájemcům, kteří k jeskyni dorazili poslední červencovou sobotu odpoledne.

Nenápadná jeskyně Podkova je tvořena dvěma původně samostatnými chodbami, jež se k sobě pouze přibližovaly.

Počátkem 19. století byly uměle propojeny do tvaru podkovy, aby jimi bylo možné procházet. Podkova je nyní dlouhá asi 50 metrů.

Pokyn k vytvoření této „atrakce“ dali Lichtenštejnové.

Otázka pro zoologa Jiřího Šafáře z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.
Pane doktore, co se děje za mřížemi Podkovy, když jeskyni uzavřete?
close RNDr. Jiří Šafář info Zdroj: Deník/Daniela Tauberová zoom_in RNDr. Jiří ŠafářJeskyni zavíráme na období hibernace netopýrů, obvykle od konce října a do dubna. Prostor užívá během zimy na 10 druhů netopýrů, někdy napočítáme přes 50 zvířat. Lidé by je rušili, zvířata jsou zde prakticky na dosah, a každé neplánované buzení vezme letounovi energie na týden zimování. Pokud by na ně lidé sahali, mohlo by dojít k poranění. Žádáme také, aby lidé nerozdělávali oheň u vstupu, což se děje celkem často. Kouř se natahuje do jeskyně, kde se drží u stropu, kde přezimují netopýři.

Třesín byl součástí areálu bývalého loveckého zámku Nové Zámky postaveném v letech 1813 až 1820 knížetem Janem Lichtenštejnem. Toto území bylo součástí panství Úsov, které vlastnil rod Lichtenštejnů od roku 1597.

Krajina kolem Nových Zámků byla upravena v přírodní park a v lese Doubrava byla rozšířena rozsáhlá obora. Kolem Třesína vznikl romantická areál, na jehož úpravách se podíleli architekti Josef Hardtmuth a Bernhard Petri.

Ve službách Lichtenštejnů se oba podíleli také na vzniku Lednicko-Valtického areálu. Při výstavbě dálnice D35 došlo k oddělení turisticky vyhledávané lokality od Nových Zámků.

Tajemný Čertův most

close Na Třesíně se nachází tajuplný Čertův most. info Zdroj: Deník/Daniela Tauberová zoom_in Na Třesíně se nachází tajuplný Čertův most.Na modře značené turistické stezce vedoucí kolem Třesína se kromě průchozí Podkovy nachází také tajuplný Čertův most. Jedná se o kamenný oblouk v prostoru mezi skalní stěnou a vedle stojícím skaliskem. I v tomto případě se jedná o krajinářskou úpravu z 19. století. Ke kamennému mostu, který vede odnikud nikam, se vážou pověsti. Podle jedné je kamenná stavba dílem čerta, jenž za úpis pomáhal vyhrát sázku jednomu ze dvou místních chasníků, který tvrdil, že most stihne postavit za jeden den.

Rytířská síň a výhled na Nové Zámky

close Rytířská síň. Pozůstatky stavby z novoromantické úpravy kolem Nových Zámků z 18. století. info Zdroj: Deník/Daniela Tauberová zoom_in Rytířská síň. Pozůstatky stavby z novoromantické úpravy kolem Nových Zámků z 18. století.Na naučné stezce Třesín se nachází i Rytířská síň. Přesněji zřícenina objektu vybudovaného v podobě antického chrámu se šestnácti jónskými sloupy. Stavbaři ji vybudovali na skále s dechberoucím výhledem. Objekt poskytoval zázemí při reprezentačních honech. Chrám se však v roce 1910 zřítil. Na vyhlídce se dodnes tyčí pouze jediný sloup.

Mladečské jeskyně v červenci lákaly 

Mladečské jeskyně se na mapě turistického ruchu v Olomouckém kraji tak trochu krčí ve stínu Javoříčských jeskyní, letos v červenci se však těšily velké oblibě.

„Dorazilo přes 7100 návštěvníků, což nás těší. Věříme, že srpen nezůstane pozadu,“ poznamenala Kateřina Klajblová ze Správy Mladečských jeskyní.

Mladečské jeskyně lákají k prohlídce složitým systémem puklinových chodeb, dómů a komínů, jejichž třípatrové prostory zdobí krápníky sintrové náteky. Mezi nejkrásnější patří Chrám přírody a Panenská jeskyně. V Dómu mrtvých byla učiněna řada archeologických nálezů z kromaňonského období.

Nově mohou návštěvníci ve vstupních prostorách vidět unikátní fotografii dívky. Jedná se o rekonstrukci obličeje mladé ženy z doby kamenné, jež se povedla týmu brazilských a českých vědců. Experti zkoumali lidskou lebku, kterou v Mladečských jeskyních na Olomoucku objevil v roce 1881 rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy.

Na Třesín vlakem z Litovle

close Během sezony se turisté dostanou do Mladče pohodlně vlakem z Litovle. info Zdroj: Deník/Daniela Tauberová zoom_in Během sezony se turisté dostanou do Mladče pohodlně vlakem z Litovle.Na výlet na Třesín a do Mladečských jeskyní mohou turisté během léta využít vlakovou dopravu. Od poloviny června do konce září jezdí na trati Litovel předměstí – Mladeč o víkendech tři spoje.
Provoz na této jednokolejné trati byl zahájen v roce 1914 a v posledních letech se vzhledem k malému vytížení železnice jednalo o jejím zařazení do kategorie tratě s utlumeným provozem.

Jméno krasavice z doby kamenné? Chystá se anketa 

Vědcům z Brazílie a Česka se vloni povedl naprostý unikát. Zrekonstruovali obličej dívky z doby kamenné z Mladečských jeskyní. Posloužila jim k tomu lebka, kterou v těchto jeskyních na Olomoucku objevil v roce 1881 rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy. Fosilie je jednou z nejstarších Homo sapiens nalezených ve střední Evropě.

„Ve spolupráci s obcí chystáme anketu, ve které by lidé mohli hlasovat o tom, jak se bude tato dívka jmenovat. Formu hlasování ladíme. Brzy zveřejníme podrobnosti,“ sdělila Olomouckému deníku Kateřina Klajblová ze Správy Mladečských jeskyní.

close Unikátní rekonstrukce lebky dívky z doby kamenné, jejíž ostatky byly nalezeny v Mladečských jeskyních. Barevná, složená a subjektivní forenzní aproximace obličeje. info Zdroj: The Forensic Facial Approach to the Skull Mladeč, se souhlasem Karla Drbala zoom_in Unikátní rekonstrukce lebky dívky z doby kamenné, jejíž ostatky byly nalezeny v Mladečských jeskyních. Barevná, složená a subjektivní forenzní aproximace obličeje.

Skupina výzkumníků z Brazílie pod vedením Cicera Moraese digitálně vytvořila forenzní rekonstrukci podoby obličeje ženy z období označovaného jako aurignacien (41 000 – 29 000 let př. n. l.). Nejprve se předpokládalo, že jde o lebku dospělého muže.

„Pozdější studie, které porovnávaly charakteristiky jiných fosilií nalezených na místě, ale odhalily, že jde ve skutečnosti o lebku ženy, která zemřela ve věku kolem 17 let, před 31 000 lety,“ přiblížil náměstek ředitele Správy jeskyní České republiky Karel Drbal, který se na forenzní rekonstrukci mladečské lebky podílel za českou stranu společně s táborským geodetem Jiřím Šindelářem.

V roce 2021 zpřístupnilo vídeňské přírodovědné muzeum, kde je originál Szombathyho nálezu uložen, interaktivní online verzi lebky „Mladeč I“. Tento model inspiroval české a brazilské vědce k vytvoření projektu forenzní aproximace obličeje. Původní lebka byla nalezena bez dolní čelisti a většiny zubů, do původní podoby ji domodeloval počítačový program. Pro modelaci měkkých tkání ¨pak posloužila podrobná data z počítačové tomografie (CT) těl současných lidí.

Parkoviště
Zatímco Bouzov, Týn nad Bečvou a další obce, na jejichž území se nachází vyhledávaný turistický cíl, mají zpoplatněné parkování na vymezené ploše, v Mladči je parkování u sjezdu z dálnice zadarmo.

Kde se občerstvit?
close Hostinec U Zlaté křepelky, kde si výletníci mohou dopřát oběd a alko a nealko nápoje. Radegast 12 zde točí za 39 korun. info Zdroj: Deník/Daniela Tauberová zoom_in Hostinec U Zlaté křepelky, kde si výletníci mohou dopřát oběd a alko a nealko nápoje. Radegast 12 zde točí za 39 korun.V Mladči funguje obnovený Hostinec U Zlaté křepelky. V provozovně se vaří obědy, jejichž cena se pohybuje kolem 150 korun.
Na čepu je Radegast 12 za 39 korun a Birel Pomelo za 35 korun. Nechybí kofola a další nealko.