Proces posuzování vlivů stavby východní tangenty Olomouce na životní prostředí probíhal na ministerstvu životního prostředí od února letošního roku. Na žádost Ředitelství silnic a dálnic byl ale v dubnu zastaven.

Důvodem je podle mluvčí ŘSD Niny Ledvinové stanovisko NPÚ k tomu, jakým způsobem bude řešeno křížení s historickou alejí na Svatý Kopeček.

„Trasa východní tangenty alej přetíná a prochází chráněným takzvaným pohledovým úhlem mezi Klášterním Hradiskem a Svatým Kopečkem. NPÚ v minulosti požadoval minimální zásah do aleje a pohledového úhlu. Výsledkem je zaslepení krajské komunikace na Svatý Kopeček a její převedení do nové trasy. Nad tangentou má být pouze subtilní lávka pro pěší a cyklisty ukrytá v korunách stromů,“ popsala navržené řešení mluvčí ŘSD.

S tímto technickým řešením NPÚ podle ní souhlasil již od roku 2006 a znovu také v roce 2017, kdy ŘSD poprvé podávalo žádost o vydání stanoviska EIA.

„Nyní nastal obrat o 180 stupňů. NPÚ požaduje, aby nad tangentou byla postavena masivní a z dálky viditelná mostní konstrukce pro motorová vozidla se samostatným pásem pro pěší a cyklisty. Jedná se o výraznou změnu technického řešení celé stavby, kterou musí schválit ministerstvo dopravy,“ vysvětlila mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.

Tunel? Nejde to

Národní památkový ústav však odmítá, že by náhle změnil stanovisko k tomu, jak bude přemostění tangenty vypadat. Od roku 2001 NPÚ požadoval umístění tangenty do tunelu. To se ukázalo jako ekonomicky nerealizovatelné kvůli výšce podzemních vod v dotčené oblasti.

Od června 2017 NPÚ upřednostňuje přímé přemostění silnice I/46 v původní trase poutní aleje. Z hlediska zájmů památkové péče to má být přijatelnější řešení.

„Přivítáme projekční prověření přemostění tangenty. Zda to znamená masivní konstrukci, je předčasné soudit,“ poznamenal ředitel Územního odborného pracoviště NPÚ v Olomouci František Chupík.

Dlouho očekávaná stavba východní tangenty se podle něj po celá léta neodsouvá kvůli požadavkům památkové péče. Součástí památkových hodnot v zasažené lokalitě je ale také skutečnost, že místem po staletí vedla cesta, nikoliv pouze pěšina.

„Navržená lávka pro pěší a cyklisty přináší do místa křížení s alejí mnoho dalších zásahů, které by při realizaci mostu mohly odpadnout. Protože v každé variantě dojde k poškození aleje, NPÚ se snaží, aby byly prověřeny všechny varianty řešení a bylo vybráno takové, které zohlední i veřejný zájem památkové péče a poškození aleje bude co nejmenší,“ vysvětlil František Chupík.

Plánovaný východní obchvat Olomouce

Zdržení prací

Záměr postavit nad tangentou místo subtilní lávky masivní mostní konstrukci pro motorová vozidla by mohl pro východní tangentu znamenat zdržení v zahájení stavebních prací.

„Z hlediska času je to posun zpět o tři roky,“ podotkla mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.

Olomouc přitom o stavbu východního obchvatu usiluje řadu let. Tangenta má výrazně ulevit od tranzitní dopravy hlavně obyvatelům městských částí Hodolany, Pavlovičky či Chválkovice. Město je však pouze účastníkem řízení a v rámci nově sestavené pracovní skupiny také mediátorem mezi zúčastněnými stranami.

„ŘSD nyní hovoří o termínu zahájení stavby v roce 2025. Pokud by se projektová příprava zdržela nebo vlekla, začalo by se stavět ještě později. Bude-li konečné stanovisko EIA negativní, může to stavbu odložit dokonce na neurčito. To je pro nás jako pro samosprávu nepřijatelné. V rámci pracovní skupiny se snažíme záležitosti ohledně tangenty projednávat tak, aby se našlo kompromisní řešení,“ ujistil primátor Miroslav Žbánek.

Východní tangenta má stát přes 2,5 miliardy korun. Peníze na ni jsou již do budoucna vyčleněny v rozpočtu ministerstva dopravy.

„Všechny strany zatím projevily vůli k tomu, aby se realizace nakonec nezdržela natolik, že o prostředky alokované v rozpočtu přijdeme,“ poznamenal primátor.

„I/46 Olomouc – východní tangenta“ zahrnuje:

- přeložku silnice I/46, jejíž začátek je navržen v již vybudované mimoúrovňové křižovatce Holice na silnici I/35

- trasa pokračuje severním směrem do křižovatky u Týnečku na hranici území města Olomouce

- tangenta podél východního okraje Olomouce dopravně propojí tranzitní dopravu směřující na sever po silnici I/46 na Šternberk

- tři mimoúrovňové křižovatky (MÚK Keplerova, MÚK Lipenská a MÚK Severní spoj)

- přeložky silnic nižších tříd, účelových komunikací, polních cest a komunikací pro pěší a cyklisty a přeložky dotčených inženýrských sítí

- navržená silnice o délce 7,3 kilometru přetíná kulturní památku poutní alej, která spojuje dvě významné národní kulturní památky poutní kostel na Svatém Kopečku a klášter Hradisko a také jejich ochranná pásma

- plánované zahájení stavby 2025

- plánované uvedení do provozu 2028

- náklady přes 2,4 miliardy korun

ZDROJ: ŘSD