Rozhovor

Když se ohlédnete za celou soutěží, jaký z toho všeho máte po týdnu pocit?

Určitě dobrý. Poznala jsem spoustu zajímavých lidí, získala nové zážitky, zkušenosti a utvořila si názor na soutěže Miss.

Jaký názor konkrétně?

Vše je pomíjivé a náročné. Není to jen o tom pěkně se usmát. Pomíjivé pak proto, že chvíli cítíte štěstí, chvíli smutek a velice často rozhořčení. Ne vždy je všechno objektivní.

Kdybyste se mohla tedy rozhodnout, že vše absolvujete znova…

Určitě bych šla, byla to dobrá zkušenost.

Jaký byl poslední soutěžní týden?

Především těžký. Ve Zlíně jsme byly od soboty do čtvrtka a nebyla chvilka odpočinku. Byla jsem unavená, ale získala jsem spoustu zážitků. Samotný finálový večer jsem si velice užila. Zpočátku jsem cítila lehkou trému, ta však ze mě po první disciplíně opadla. K tomu mi také pomohla příjemná atmosféra, která panovala v˙divadle po celý večer.

Jak dlouho jste se na finálový večer připravovala?

V mém případě žádné zvláštní přípravy neproběhly.

Nacvičila jsem si pouze volnou disciplínu. Od dětství cvičím aerobik, takže pro mě byl jasnou volbou. Jinak přípravy trvaly od soboty do středy. Každé ráno od 8 hodin jsme měly nějaký program. Většinou jsme nacvičovaly choreografii, zkoušely šaty, boty, seděly u kadeřníků či vizážistky. V úterý večer jsme měly s celým týmem skvělou odreagovávací akci. Byly jsme na Leasergame show. To jsem si užila ze všeho nejvíc. Co může být lepšího, než postřílet všechny konkurentky? (Řekla s úsměvem). Ne, samozřejmě si dělám legraci.

Zpět k soutěži. Co byla vaše nejsilnější a co naopak nejslabší disciplína?

To by měli zhodnotit spíše druzí, ale já si myslím, že mou nejsilnější disciplínou byl právě aerobik a také rozhovor. Ten se mi povedl. Tomáš Krejčíř, který celou akci moderoval, byl úžasný. Naopak nejslabší disciplínou byla promenáda ve spodním prádle. Možná že ani ne nejslabší, ale spíš jsem se u ní necítila dobře. U ostatních disciplín jsem byla uvolněná.

Jak jste se k soutěži dostala a kdo vás vůbec přihlásil?

Soutěže Miss ráda sleduji v televizi. Už v minulosti jsem se jedné malé soutěže zúčastnila, kde se mi podařilo uspět. A do této soutěže jsem se přihlásila sama. Když jsem však jela na semifinále, vůbec se mi nechtělo, ale přítel mě přemluvil, že to mám zkusit. A teď jsem moc ráda.

Dostala jste se až do finále, jaká to byla cesta?

Abych se dostala do finále, musela jsem absolvovat inteligenční test. Ten tvořil 60 % úspěchu postupu. Otázek bylo celkem šedesát a měly jsme na ně deset minut. Většinou jsem si byla odpověďmi jistá. Přirovnala bych ho k testu studijních předpokladů. Druhou disciplínou byl rozhovor s porotou a na závěr to byla promenáda v plavkách.

Takže Miss Academia není jen o tom dobře vypadat?

To určitě není. Jak už jsem řekla, test tvořil60% úspěchu a teprve potom fyzické předpoklady. Ve finále se však ohled na testy nebral.

Nepřipadají vám někdy soutěže tohoto typu falešné? Když se přece zeptáte dvacetileté holky na její největší problém, a ona vám odpoví, že je to válka v Iráku, to přece moc normální není.

To máte určitě pravdu. I já jsem se setkala s falší a přetvářkou v soutěži, ale věřím tomu, že jsou i takové holky, kterým tyto obecné věci opravdu vadí. Já se k tomuto problému také nestavím zády. Není mi jedno, že někde umírají děti hlady a jinde jídlem mrhají. Nebo že někde se střílí a jinde je pohoda. Záleží to na cítění každého z nás. Kdo je sobec, tak to neřeší, kdo není, staví se k tomu jinak. Otázkou pak je, kdo to dělá jen naoko.

Ale zpět k vám. Co plánuje finalistka Miss Academia 2007 do budoucna?

Prioritou je pro mne studium, takže chci hlavně dokončit školu. Příští rok mě čekají státnice a obhajoba bakalářské práce. V nejbližších dnech chci hlavně odpočívat, soutěž byla náročná a potřebuji nabrat ztracené síly.