S nápadem na inscenování Lišky Bystroušky přišel podle uměleckého vedoucího činohry Romana Vencla sám Miroslav Krobot.

„A to hned po premiéře Zániku samoty Berhof, který u nás nastudoval před dvěma lety. Nám obrovsky zalichotilo, že by se k nám do Olomouce chtěl vrátit, protože je to výrazná osobnost českého divadla, s níž by chtěla spolupracovat snad každá divadelní scéna,“ řekl Roman Vencl.

Dobrovolník Josef Kovář se pustil do výmalby posprejovaných Michalských schodů
Olomoučan vymaloval Michalské schody. Kvůli dětem, říká. Co na to město?

Liška Bystrouška se jako kniha či opera Miroslavu Krobotovi vždy líbila.

„Nikdy ale nebyl prostor se do toho pustit. A povedlo se to až teď v Olomouci asi po dvaceti letech. Adaptace zůstává do značné míry věrná Těsnohlídkově předloze, nic nepřidáváme ani nevynecháváme. Je tam ale určitě posun od bajky k příběhu vztahu Revírníka a Lišky,“ prozradil bývalý dlouholetý umělecký šéf Dejvického divadla.

Miroslav Krobot jako král olomouckého majálesu, 3. května 2023
Miroslav Krobot se stal králem olomouckého majálesu. Podívejte se na korunovaci

Při dramatizaci spolupracoval s Lubomírem Smékalem. Těsnohlídkovou Liškou Bystrouškou se inspirovali, příběh vztahu Revírníka a Lišky pojali poněkud odlišně.

„My ho nevnímáme úplně jako vztah zvířete a člověka, ale v podstatě potkávání mládí a stáří. Zajímá nás to, čím se mohou vzájemně obohacovat a čím se mohou zraňovat,“ vysvětlil Lubomír Smékal.

Autorské skladby

Inscenace Liška B. je protkána několika autorskými skladbami.

„Soubor olomoucké činohry má tu výhodu, že je hodně muzický, tak jsme se to snažili využít. Je tam asi dvanáct skladeb, které zkomponoval Martin Hůla. Doufám, že to kromě příběhu samotného bude další důležitá poloha inscenace,“ uvedl Miroslav Krobot.

Skladby společně s Lubomírem Smékalem otextovali, interně své dílo nazývají „antimuzikál“. Písně pak se souborem nastudoval Filip Tailor. Výtvarníkem scény a kostýmů, jež odráží lidovost příběhu, je Marek Cpin, který inscenaci vizuálně zasadil do 70. let.

Známá česká herečka Jana Paulová režíruje v Moravském divadle v Olomouci komedii Natěrač. 21. 11. 2023
Herečka Jana Paulová režíruje v Moravském divadle

V Lišce B. bude hrát celý soubor a několik hostů. Diváci uvidí například Pavla Hekelu nebo Adama B. Sychrowa.

„Poprvé si na našem jevišti zahraje Barbora Šebestíková z divadla Tramtarie a podruhé od Roku na vsi Jan Vrbacký. Kvůli titulní roli Lišky přerušila na pár týdnů mateřskou dovolenou Daniela Klevetová, která se alternuje s Kristínou Herz. Od začátku bylo jasné, že druhou hlavní postavu příběhu, Revírníka, budeme muset hledat mimo náš ansámbl. Sezvali jsme tedy panu režisérovi na předzpívání několik hostů od Ostravy až po Prahu,“ vzpomněl Roman Vencl.

„Hledali jsme typologicky člověka, který by odpovídal Revírníkovi. Jiří Přibyl je pro mě typově i herecky hodně zajímavý. Jelikož je operní pěvec, velká činoherní role může být zajímavá i pro něj. Jirku Bartoně jsem neznal, ale typově nám seděl a těší mě, že je to takové dobrodružství,“ dodal Miroslav Krobot.

Lidový humor i zamyšlení

Závěrem se tvůrci shodují, že diváci by měli přijít především, aby se pobavili.

„My jsme se hlavně snažili o to, abychom se bavili. Myslím, že věci, které člověka baví, pak za něco stojí. Zkoušení je proces. Máme základ, který žije svým životem a nějak se vyvíjí, a na to my navazujeme. Je to zábava. A já jsem nadšený z celého souboru, jak jsou do toho zapálení,“ řekl Lubomír Smékal.

Olomoucký psycholog Lubomír Smékal, spoluautor scénáře filmu Kvarteto
Psycholog Smékal o olomouckém filmování s Krobotem: Jsme teď zodpovědnější

Radost z toho, že v Moravském divadle Olomouc po dvou letech opět přivítají legendu českého divadelnictví, Miroslava Krobota, neskrývá ani ředitel divadla David Gerneš.

„Vkročíme do druhé poloviny sezony s titulem, který nabídne lidový humor a třeba i zamyšlení nad životem. Přeji celému inscenačnímu týmu a hercům, aby se premiéra vydařila,“ dodal závěrem David Gerneš.

Liška Bystrouška 

V roce 1920 se objevila v redakci brněnských Lidových novin řada kreseb malíře Stanislava Lolka, znázorňovaly různé výjevy ze života liščího mláděte a několik měsíců tam ležely bez povšimnutí. Po čase přišel tehdejší šéfredaktor Heinrich za redaktorem Rudolfem Těsnohlídkem a požádal ho, aby k nim napsal slovní doprovod. Z náhodné výzvy vznikla lyrická bajka Liška Bystrouška, která natolik zaujala Leoše Janáčka, že se ji rozhodl zpracovat do opery Příhody lišky Bystroušky, kterou znají lidé po celém světě.

Na činoherních scénách však toto dílo žádnou inscenační tradici nemá. „Prvního činoherního zpracování se Liška dočkala až v roce 1979 díky brněnskému Divadlu na provázku, kde ji režíroval Zdeněk Pospíšil. Teprve v roce 2004 vznikla slavná Pitínského inscenace v Uherském Hradišti a třetí ryze činoherní adaptaci uvedlo režijní duo SKUTR v Národním divadle Brno v roce 2013. Olomoucká Liška B. je tím pádem teprve čtvrtým činoherním nastudováním,“ popsal stručnou historii uvedení umělecký šéf činohry Roman Vencl.

(Zdroj: Moravské divadlo Olomouc)