„Pro její významné architektonické, urbanistické, umělecké a historické hodnoty je třeba ji památkově chránit,“ sdělil mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Vlastimil Staněk.

Nárožní dvoupodlažní objekt, který je přístupný veřejnosti jako část městského úřadu, je podle odborníků kvalitním příkladem romantizujícího historismu s novogotickými prvky a řadou zachovalých řemeslných detailů.

„Způsob velkorysého provedení odpovídá myšlence jeho původního účelu, kdy měl dům sloužit jako sídlo uničovského muzea. Historie, která měla být hlavní náplní objektu, se odrazila v celkovém výrazu domu, kterému dominuje rejstřík novogotických prvků,“ uvedl Staněk.

Jako stavitele si Dr. Emil Miller zvolil domácího architekta Zdenka Vodičku, který se do roku 1910 podílel na provádění obnovy hradu Bouzov podle návrhu německorakouského architekta Georga von Hauberrissera, a tato zkušenost se podle odborníků odrazila i na realizaci stavby v roce 1911 s využitím stejných řemeslných dílen. V interiéru se dochovala řada drobných řemeslných detailů.

„V přízemí se nacházejí velmi zdobná bílá kachlová kamna zhotovená v neorenesančním stylu, pocházejí pravděpodobně z poslední čtvrtiny 19. století. Zachována zůstala většina oken kastlového typu včetně kování, opatřených u oken větších rozměrů posuvnou větrací tabulkou, většina dveřních i vitrážových skleněných výplní, ve vstupní předsíni a přízemním schodišti vestibulu zůstala původní keramická dlažba s dekorem. Mezi řemeslnými prvky vyniká posezení s dřevěným obložením, ze kterého vystupuje jemná řezba sedící dívky,“ vyjmenovával Staněk.

Majitel pojmenoval dům Martha Haus, na památku jediné dcery, která zemřela ve věku dvaadvaceti let počátkem roku 1911.