Jak je to s medvědí populací na Slovensku, výskytem šelmy na Moravě a taktikou při blízkém setkání s medvědem, vysvětluje v rozhovoru pro Deník odborník na velké šelmy Miroslav Kutal.

Mám v létě raději vyrazit na túru jinam než na Slovensko?
Myslím, že kvůli medvědům není potřeba měnit plány.

Jak je to tedy s medvědy u našich sousedů? Přemnožili se? Nebo z nějakého důvodu mění chování?
Stavy medvědů na Slovensku postupně vzrůstají, ale poznatky neukazují na to, že by v poslední době došlo k nějakému přemnožení. K nárůstu došlo ze zhruba 400 až 600 jedinců (v 80. letech) na současných 1000 až 1300. Za posledních 5 let se početnost podle dostupných dat výrazně nezměnila.

Miroslav Kutal, Ústav ekologie lesa, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelova univerzita v Brně. Odborný garant Hnutí DUHAMiroslav Kutal, Ústav ekologie lesa, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelova univerzita v Brně. Odborný garant Hnutí DUHAZdroj: Stanislav Adam, se souhlasem

Přesně se však medvědi v divočině spočítat nedají…
Ne. Metody, které se používají - vzorkování populace na základě neinvazivních genetických metod, například izolací DNA z trusu - umožňují odlišit konkrétní jedince, ale nikdy nemůžeme sesbírat všechny vzorky. Používají se modely zpětného odchytu, které dokážou určit přesnost toho odhadu.

Útoků přibylo? Co říkají statistiky?
Dlouhodobě je vidět mírný nárůst. Mezi jednotlivými roky je však velká fluktuace. Vloni bylo během 11 útoků zraněných 12 lidí ale například i v 80. letech bylo v průměru zraněno 9 lidí ročně, nejvíce v roce 1987, kdy bylo například zraněno 11 osob.
Letos je útoků zatím 7, ale když se podíváme na jednotlivé případy, každý je úplně jiného charakteru: medvěd se dostal do města, Liptovského Mikuláše, kde zvíře bylo evidentně vystrašené, útok v Nízkých Tatrách, který skončil fatálně, to bylo mimo turistické trasy, kde lidé neměli co dělat… Většina útoků se odehrála o víkendech nebo svátcích, kdy byl zvýšený pohyb lidí v přírodě. Můžeme tedy spekulovat, zda se zvýšil počet medvědů, nebo nezvýšil, ale už se nezabýváme otázkou, jestli se nezvýšil počet lidí v terénu… Častější vyrušování má však dopad na častější setkání s medvědem, a pokud k setkáním dochází častěji, je pochopitelně větší riziko, že některé může skončit útokem.

Samoobslužný Zahradní bar v Javoříčku, červen 2024
Zahradní bar na Olomoucku hlídá nově krásná barmanka. Lidé se s ní fotí

Vybíjení není řešení

Po posledních útocích přicházely návrhy politiků na radikální opatření. Co na to říkáte?
Co se ukazuje v zahraničí, že funguje, je dobrá komunikace s veřejností a stanovení zásahových týmů, které řeší kritické situace. Pokud je někde zvíře, které se chová nestandardně, je nejlepší používat metodu plašení, a když to nepomáhá, odstranit toto zvíře z populace.
Co navrhovali politici na Slovensku, je neadresné zabíjení medvědů po celém Slovensku, což vůbec nemusí fungovat. Byly tady útoky v osmdesátých letech, kdy medvědů bylo dvakrát méně než je teď, ani vybití poloviny medvědů na Slovensku tedy nemusí pomoci.
Je potřeba zasahovat v lokalitách, které jsou problematické: nevhodné hospodaření s odpady, přílišná aktivita lidí v rezervacích, která vede k tomu, že medvědi musí navštěvovat jiné lokality, kde následně dochází častěji k setkáním s lidmi.

Regulovat počty lidí v některých chráněných lokalitách? Není to nastavené?
Problém je, že se to nedodržuje. V národních parcích v Severní Americe si nikdo nedovolí zákaz porušit. Tady se to považuje za nějaké restrikce ochranářů… Lidi jim nevěnují patřičnou pozornost. V důsledku to pak vede k naprosto neregulovanému využívání krajiny. Národní parky jsou však to nejcennější, co máme. Pokud je chceme vidět, poznávat, jsou k tomu turistické trasy, místa, kde se můžeme pohybovat. Ale pak musejí být části, kde má prostor příroda. Tam by se mělo chodit co nejméně nebo vůbec.

U Zlína se otočí zpět

Dá se očekávat, že se budeme s medvědy častěji setkávat i na území Moravy a Slezska?
Co máme vyhodnocená data za posledních 15 let, je velká fluktuace. V některých letech jsou desítky pozorování, v jiných zase jednotky nebo téměř žádné.
Jsme na okraji areálu výskytu medvěda a v současné době máme potvrzené rozmnožování třeba na slovenské straně Javorníků, těsně za česko-slovenskou hranicí. Pokud se tady medvědi udrží, můžeme očekávat setkání častěji, což ale nemusí znamenat, že budou útoky na lidi. Ty jsou odhadem promile všech interakcí člověka s medvědem.

K nedávnému výskytu medvědů u Zlína a v oblasti Hostýnských vrchů máte bližší informace?
V oblasti Vizovických vrchů za posledních 7 let byly minimálně 4 roky, kdy tam byl medvěd zaznamenán. Je to koridor, kterým se medvědi šíří přirozeně a většinou končí u Zlína, kde narazí na zástavbu a obrátí se. Tak k tomu došlo i letos - o dva dny později byl medvěd zaznamenán, jak přechází zpět do Javorníků. Zatím to vypadá, že se vrátil na slovenskou stranu.
Opět šlo o epizody, kdy medvědi předpokládají - nemají mapu jako my - že tady pokračují pohoří Karpat.

Stopa medvěda hnědého. Ilustrační snímek
V okolí Zlína se pohybuje medvěd, potvrdili policisté. Našli jeho stopy

A medvědice na Libavé?
Každé pozorování hodnotíme. Považujeme to za nepotvrzený výskyt. Nevylučuji ale, že nějaký medvěd se tam mohl dostat. Víme, že rysi a vlci jsou schopni Moravskou Bránu překonat, a mohl by i medvěd. Ale zatím jsem žádný relevantní důkaz neviděl. Ze zkušeností víme, že pokud se medvěd někde vyskytne, dříve nebo později se nějaké věrohodné důkazy objeví: trus, nezaměnitelné stopy nebo ho někdo uvidí či vyfotí na fotopast. Na internetu sice něco bylo, ale nic z toho nebylo možné poznat a je otázkou, kde to vůbec bylo zaznamenáno.

Změnit směr, neutíkat

Blíží se doba dovolených. Pokud se na česko-slovenském pomezí nebo na Slovensku při vycházce setkáme s medvědem, jak se správně zachovat, abychom vyvázli bez šrámů?
Vždycky záleží, na jakou vzdálenost medvěda potkáte. Pokud ho vidíte na stovky metrů na protějším svahu, může si člověk setkání užít, pozorovat šelmu dalekohledem. Kdyby se jednalo o nižší desítky metrů, 50 až 30 metrů, je lepší vydat se jiným směrem, nesnažit se utíkat, protože medvěd, kdyby vás chtěl dohnat, tak by se mu to tu bez problémů podařilo. Je dobré, v méně přehledném terénu, dát medvědovi předem vědět, že se tam pohybujete: občas vydat nějaký zvuk, který do lesa nepatří, například klepnout o sebe turistickým hůlkami, promluvit – není rozhodně třeba pouštět hlasitou hudbu z rádia nebo chodit s rolničkami. Na turistických trasách, kde je velký pohyb lidí, není potřeba přijímat speciální opatření.

Když už by se schylovalo k blízkému kontaktu, co mám dělat? Vylézt na strom, lehnout na zem a dělat mrtvou…?
Těžko se to v divočině testuje (úsměv), protože málokdy dojde k takové situaci. Pokud je však možnost rychle vylézt na strom, je to nejjistější, když ne, pak je dobré zůstat stát – medvěd někdy útok jen naznačí, následně se rozběhne jinam. Jestliže by už skutečně útočil, je lepší si lehnout, stočit se do klubíčka a chránit si životně důležité orgány. Medvěd o člověka ztratí zájem.
Případy nejvážnějších poranění v minulosti byly způsobeny tím, že člověk měl tendenci se medvědovi bránit. Nejednalo se o nějaké predační útoky, že by medvěd chtěl člověka zabít, zvíře se brání, protože má strach. Ožene se po člověku, čímž ho zraní, ale dál se ho nesnaží zabíjet nebo konzumovat.

Bojí se stejně jako my. Většinou

Chování velkých šelem rozumíte. Co se medvědovi může honit hlavou, když v lese uvidí člověka?
Medvěd se většinou bojí stejně, jako se bojíme my. Pokud zaútočí, je to nějaké selhání komunikace mezi námi a medvědem. Útočí, protože se snaží eliminovat hrozbu. Je v tom strach, překvapení, které medvěda vedou k agresivní reakci. Sám jsem mnohokrát viděl situaci, kdy velcí samci i medvědice, se jen podívali a šli zase dál. Nejevili o člověka žádný zájem. Ale jako je každý člověk jiný, liší se medvěd od medvěda a mohou reagovat různě. Dlouhodobé zkušenosti, hlavně kolegů na Slovensku, potvrzují, že medvěd rozhodně není agresivní z podstaty. Jsou to naprosté výjimky, které se občas objeví.

Obnova lesa u pramene Odry ve vojenském prostoru Libavá, kde kůrovec udeřil vší silou. Dnes už rozlehlé holiny zarůstá druhově pestrý les, březen 2024.
U pramene Odry na Libavé opět roste les, krásnější. Vydejte se na výlet

Dostal jste se vy sám do situace, kdy už to při setkání s medvědem nevypadlo vůbec dobře…?
Neměl jsem to štěstí (úsměv). Pozorování medvědů jsem měl v životě určitě více než 10, ale většina z nich byla na větší vzdálenost. Nejblíže na pár desítek metrů, ale byla velmi krátká, kdy medvěd prošel kolem mě a když mě zaregistroval, sám se dal na útěk.

Na závěr bych se ještě zeptala blíže na Olomoucký kraj: Kdy byl v našem regionu potvrzen výskyt medvěda naposledy?
Bylo to v devadesátých letech. Medvěd se tehdy vyskytoval v Jeseníkách. Pak na Přerovsku pár lidí medvěda pozorovalo až v roce 2009 – mluvil jsem s některými z nich a znělo to věrohodně. Přímý důkaz v tomto případě ale nebyl, nikdo ho nevyfotil. Od té doby nic.