Osmadvacetiletá doktorandka Univerzity Palackého se v tamních laboratořích věnuje středověkému umění, především malbě a písmu.

„Učím se správné techniky a postupy,“ říká popularizátorka středověkého písemnictví a knihtisku. V rozhovoru pro Deník přiblížila svůj projekt Prvotisky i vášnivý zájem o živou rekonstrukci historie.

Markéto, začněme tím, že vysvětlíte pojem slova prvotisk.
Prvotisky jsou první tištěné knihy od počátku vynálezu knihtisku Johannesem Gutenbergem na přelomu let 1447 a 1448 až do roku 1500. Ty jsou součástí rozsáhlé knihovny olomoucké kapituly. Kapitula byla v minulosti důležitým správním orgánem, která vedla biskupa v čele diecéze.

Jak s tím souvisejí omalovánky, které zahrnuje projekt Prvotisky?
Původní dřevořezy byly vydány roku 1488 v Benátkách. Jde o 27 motivů znázorňujících souhvězdí a mytologické příběhy, například osudy Hérakla, Andromedy nebo Persea. Omalovánky „Jevy na nebi“ vznikly hlavně pro podporu projektu, aby mohl být další tři roky spravován, rozšiřován a propagován. Za 199 korun je lze zakoupit online prostřednictvím webu prvotisky.cz, facebookové stránky Písařka nebo osobně na čtyřech místech v Olomouci: hospoda Olomoucká Citadela, Český koutek, Pevnost poznání a UPoint.

Na webu jsem zahlédl také pracovní listy.
Ty jsou ke stažení zdarma a jsou určeny pro žáky 1. a 2. stupně základních škol. Mohou posloužit učitelům i rodičům k oživení výuky týkající se například vynálezu knihtisku a osobnosti Johannese Gutenberga.

Co je tedy účelem vašeho projektu?
Stránka prvotisky.cz je určena pro žáky, studenty a nadšence, kteří se chtějí dozvědět více o historii knihtisku a prvních podobně tištěných knih. Zároveň online výstava velice jednoduchou formou zpřístupňuje kulturní dědictví, kterým je tato kapitulní knihovna. Pomocí webové stránky ukazuje to nejkrásnější, co se v ní našlo.

Kdy a proč vás napadlo něco takového vytvořit?
Během psaní mé diplomové práce, která se týkala výhradně prvotisků a olomoucké kapituly. S bývalou kolegyní jsme to braly jako zpestření našeho odborného výzkumu. Inspirovaly jsme se v zahraničí, podobnou online vzdělávací výstavu vytvořila Knihovna Univerzity v Cambridgi. Kolegyně od projektu nakonec odstoupila, ale mně se myšlenka zdála natolik zajímavá a záslužná, že jsem se rozhodla nápad zrealizovat.

Co realizace obnášela?
Řekla bych, že celé mé studium bylo o sběru informací a materiálu. Nejdelší byla příprava vzdělávacích textů a velkého množství fotografií, za které velmi děkuji své spolužačce Kristýně Olszarové. Projekt jsme tvořily zadarmo ve volném čase. Nadační fond Univerzity Palackého nám zafinancoval IT podporu pro vznik webových stránek. Základní verzi samotného projektu jsme zvládly za tři měsíce.

Kolik lidí se do Prvotisků zapojuje?
Dohromady jsme tři řešitelky projektu. Kristýna Olszarová nafotila a upravila všechny fotografie, taky graficky zpracovala omalovánky. Pracovní listy pro žáky vytvořila Lenka Vlachová, která vystudovala pedagogickou fakultu. Mým úkolem bylo vymyslet podobu a koncept celého projektu, vytvořit texty pro web i omalovánky. Nadále se snažím projekt spravovat a propagovat. Při programování webových stránek jsme spolupracovaly s firmou Webwings, především s Martinem Barglem.

Odkdy se vy osobně zajímáte o historii?
Od malička, vlastně jsem nikdy nechtěla dělat nic jiného. I proto jsem před devíti lety přišla z rodných Supíkovic na Univerzitu Palackého. Kde jinde studovat historii než v krásné historické Olomouci? Můj život se točí především okolo středověku.

I mimo již zmiňovaný projekt se věnujete popularizaci středověkého písemnictví a knihtisku. Co to obnáší?
Záliba o živou rekonstrukci historie mě přivedla k myšlence popularizovat středověkou knižní kulturu prostřednictvím postavy dobové písařky a tiskařky. Podílím se na řemeslných ukázkách během historických akcí, festivalů či jarmarků. Spolupracuji s institucemi, pro které vytvářím nejrůznější přednášky a workshopy, například den otevřených dveří v Knihovně Akademie věd ČR. V případě zájmu zavítám také do škol.

K čemu slouží facebooková stránka Písařka, kterou spravujete?
Jejím prostřednictvím si lidé mohou objednat svatební oznámení nebo jiné texty ve středověké vizualizaci. Rovněž tam zveřejňuji ukázky děl, která sama tvořím. Jedná se buď o různé kopie originálních listin a rukopisů, nebo přetvářím moderní texty do historické podoby. Nechala jsem si vyrobit rekonstrukci středověkého tiskařského lisu, takže se věnuji také historické grafice.

Momentálně jste v rámci Erasmu na Sardinii. Jak vnímáte aktuální situaci s koronavirem? Přece jen, Itálie patří k nejpostiženějším zemím světa…
Zasáhlo mě to především z hlediska přerušení docházení do laboratoře. Pracuji online, což u malby a písma není úplně ono bez řádného osobního vedení a všech pomůcek. V běžném životě to ale nevnímám až tak výrazně. Bydlím uprostřed přírody, 4 kilometry od nejbližší civilizace. S panem domácím chodíme pouze jednou týdně do vesnice nakoupit, jinak máme kolem sebe jen hory, stáda koz a obrovskou zahradu.

V Olomouci vám ale dočasně zavřeli hospodu, u jejíž obnovy jste stála. Řešíte takto na dálku budoucnost Citadely?
Olomoucká Citadela je společný nápad nás spolužáků z historie. Hospůdku jsme převzali od původních majitelů, abychom ji propojili s kulturním prostorem pro popularizaci historie. Mým úkolem je vymýšlet program ve formě historických workshopů, přednášek. Uvidíme, jaká bude situace po zklidnění bojů s koronavirem. Snad se nám podaří navázat na podzimní zdařilé akce.

Když je váš život tolik spjatý s písmem a knihami, jste vášnivou čtenářkou?
Čtení beru jako nutnost při své odborné historické práci, stejně jako psaní. Preferuji tedy především své ztvárnění písma. Pro relaxaci nejraději mluvím. Mojí druhou vášní je horská turistika. Co jiného také čekat od holky z Jesenicka… (smích)