V této oblasti donedávna nevídanému teplomilnému hmyzu manželský pár pěkně podstrojuje: snáší mu pavouky, na kterých si kudlanka před zraky hostitelů pochutnává. Podle některých ochránců jde o typický příklad toho, jak teplomilnější zvířata se změnou klimatu postupují do severnějších lokalit.
„Ve čtvrtek ráno jsem ji našel na dvoře na zdi domu. Vypadala prokřehle, tak jsem ji opatrně vzal na verandu. Vzpamatovala se a já jí nabídl dva pavouky, které jsem vzal z pavučin ve chlévě. Chytla je a sežrala. Je nádherná,“ rozplýval se muž nad nečekaným hmyzím hostem.
Kudlanku dal do zavařovací sklenice a začal pátrat, co s nečekaným hostem dál – aby vůbec přežil chladné měsíce.
Podle Jiřího Šafáře z Agentury ochrany přírody a krajiny je kudlanka chráněným druhem a lidé, pakliže ji najdou v přírodě nebo doma, by ji měli zase pustit.
„Pokud ji nakrmili, je to chvályhodné, ale určitě by ji měli vypustit ven. Jestli přežije, nebo ne, to je samozřejmě otázkou. Každopádně zrovna je v období kladení vajíček a to by jí lidé měli umožnit v přírodě,“ poznamenal Šafář.
Ten si poznačil další místo výskytu tohoto hmyzího druhu, které v regionu už není nejsevernějším: „Letos už pozorujeme dvě místa v Hrubé Vodě,“ zmínil příklad severnější lokality, kde lidé na kudlanku narazili.
Dříve měli ochranáři za raritu, když kudlanku uviděli na jihomoravské Pálavě. Je jí však stále více i na střední Moravě. Vyhovují jí zdejší teploty a vítr čerstvě vylíhlé malé kudlanky odnáší do dalších lokalit.
Někteří odborníci však nepřipisují migraci kudlanky oteplování klimatu, ale tomu, že zkrátka mají v oblasti více potravy a daří se jim.
Většina z mnoha druhů kudlanek, které jsou mistryně převleku, tráví čas čekáním, jakoby v modlitbách. Proto nejznámější z nich dostala název kudlanka nábožná a v říši hmyzu jsou považovány za nejvychytralejší lovce.
