První Vánoce zažila v roce 1993, když jí bylo osm let. „Neslavily se u nás kvůli komunistům. Byly zakázané,“ prozrazuje Olga Rybak z ukrajinské Oděsy, třiadvacetiletá studentka Univerzity Palackého. Nyní se chystá na své druhé Vánoce v České republice.

„Nejedu domů, protože se mi líbí vaše svátky. Mám ráda cukroví, my ho doma nemáme, stejně jako nejíme kapra s bramborovým salátem. A miluju Tři oříšky pro Popelku. U nás na Ukrajině to vysílali, když jsem byla malá,“ říká sympatická Ukrajinka.

Aby ale nepojídala cukroví a kapra sama, pozvala ji její kamarádka k sobě domů. „Jedu s ní do Ústí nad Labem k její rodině. Koupím jí samozřejmě něco hezkého a její rodině taky. Ona mi sice řekla, že nemám nic kupovat, ale jsem vděčná za to, že u nich můžu být,“ vysvětluje Olga.

„Ve vaší tradici znamenají Vánoce pro rodinu moc. Někomu by asi člověk navíc nebyl doma příjemný. Vážím si toho, že mi kamarádka tuto možnost nabídla,“ dodává.

Tyto Vánoce nebudou pro Olgu první, které stráví v České republice.

„Předloni jsem byla v Praze. V životě jsem neviděla tak krásné vánoční trhy. Byla jsem taky na katolické mši a vánoční atmosféra u kamarádky doma byla skvělá,“ uvádí studentka.

Tam si také oblíbila typické vánoční činnosti. „S maminkou kamarádky jsem lepila linecké cukroví. Doufám, že to budu dělat i letos v Ústí. A taky zdobit stromeček, jíst kapra a pak jít na půlnoční,“ zasní se.

I když Olga nejede na 24. prosince domů na Ukrajinu, o Vánoce s rodinou nepřijde.

„U nás jsou Vánoce až 6. ledna, to máme Svatý večer. Každá rodina je ale slaví jinak. Celý den se vaří, správně se ale nesmí jíst celý den do první hvězdy. První hvězda totiž znamená, že se Ježíš už narodil,“ vysvětluje Olga.

Možná má Olga ráda vánoční svátky proto, že na Ukrajině zažila první Vánoce až v roce 1993. „Komunisti vše zakázali. Kdo je slavil, mohl třeba přijít o práci,“ vysvětluje.

Svátky klidu a míru jim nahrazoval Silvestr. „Sešla se rodina a přátelé, aby se rozloučili se starým rokem a byli spolu.“ Silvestr se takto slaví na Ukrajině doteď.

„Lidé dělají spoustu jídla. U nás je totiž pověra, že když bude plný stůl na Nový rok, tak bude takový po celý rok. To není jako u vás. Jen chlebíčky a šampaňské.“

Nechybějí oříšky ani vařené zrno

"O tom, jak náročná příprava vánočních pokrmů musí být, vypovídá počet jídla. Musíme mít dvanáct druhů jídel. Servírujeme drůbež, různá masa, brambory, prostě si vybere každý. Ale nejdůležitější je kutja. To je vařené zrno, ke kterému se přidá ovocný kompot, med, oříšky a mák. Na Vánoce máme ještě velké koláče s dírou uprostřed a beránky, které vy máte na Velikonoce," říká Olga Rybak.