Jedním z mnoha příkladů je šestasedmdesátiletý Josef Chochola, jehož rodiče komunisté v době tuhé kolektivizace přinutili vstoupit do družstva. Majetkové vztahy nemá dodnes vypořádané hned se třemi družstvy.

„V padesátých letech minulého století vstupovali zemědělci do JZD pod nátlakem a výhrůžkami. Všechen majetek se pečlivě spočítal a komu chyběla některá položka, třeba kráva za pět tisíc korun, musel to doplatit v hotovosti. Pokud neměl peníze, strhávali mu to ze mzdy,“ uvedl Chochola tehdejší poměry.

Kořeny dnešních problémů můžeme najít už v polovině devadesátých let. Tehdy se majetek bývalých Jednotných zemědělských družstev rozdělil na tak zvané transformační podíly, které zahrnují vložený majetek a odškodnění za odpracovaná léta.

„Transformační“ zákon z roku 1992 situaci žadatelům příliš neulehčil. Stanovil totiž družstvům povinnost okamžitě se vyrovnat pouze s těmi podílníky, kteří chtěli hospodařit. Těch byl ovšem mizivý počet – většina lidí už byla v pokročilém věku a na hospodaření neměli sílu nebo nechtěli.

V jejich případech zákon stanovil povinnost ponechat majetkové podíly ve správě družstev sedm let. Žádná páka, jak peníze vymoci, neexistuje. Družstva se sama často ocitají v problémech a ve vypořádání jsou laxní.

Družstvo v Hněvotíně se Deníku odmítlo k problematice majetkového vypořádání vyjádřit.

Z částky, kterou Chocholovi dluží, zatím podle jeho slov uhradilo necelou třetinu. Ostatní dvě družstva, v Senici a v Unčovicích, nabízejí v různých variantách vyplacení určitého procenta a pozdější dlouhodobé splátky.

Ti, co nechtějí na tyto podmínky přistoupit, mají smůlu – do dnešního dne neviděli ani korunu.

„Psal jsem několik dopisů, ale neodpověděli mi,“ tvrdí Chochola.

„Všechny majetkové záležitosti máme vypořádány, o žádných nesrovnalostech nevím,“ tvrdí předseda unčovického družstva Ivo Škrabal.

Čekají až vymřeme

Ředitel družstva v Senici na Hané Jaroslav Navrátil připustil, že se podobné případy vyskytují.

„Vím o tom, je to pro nás složitá situace. Těm lidem nelze vrátit reálné podíly a peněz se nedostává. Situaci ale chceme řešit a nějakou dohodu určitě najdeme,“ reagoval Navrátil.

„Vypadá to, že se čeká na to, až postupně vymřeme. Družstva pláčou, že nemají peníze. Ale kdo bral ohledy, když se JZD zakládala? Bude mi šestasedmdesát let. Roky jsem čekal, že vláda tento problém vyřeší, ale nestalo se nic,“ říká Chochola.

Lidé čekají na 10 miliard

Situaci měl pomoci řešit návrh zákona bývalého ministra zemědělství Petra Gandaloviče (ODS), který měl podniky přimět k vyrovnání pohledávek. Vláda nakonec v létě 2008 schválila alespoň variantu, podle níž měl část peněz poskytnout Pozemkový fond. Jak vše dopadlo?

„Nepodařilo se najít politickou shodu nutnou k tomu, aby zákon prošel sněmovnou. Žádná jiná norma se v této záležitosti nechystá. Ani nemůže, dokud se poslankyně a poslanci nevysloví k vládou schválené verzi,“ sdělil Petr Habáň z odboru ministerstva zemědělství.

Nevyjasněné majetkové vztahy se tedy v nejbližší době zřejmě neurovnají. Počet lidí, kteří mají na vyrovnání nárok, se přitom pohybuje kolem sta tisíc a výše jejich nevypořádaných majetkových podílů činí podle některých odhadů až 10 miliard korun,