„To víte, hluk a prach bude z lomu pořád, záleží hodně na aktuálním proudění větru, ale jsou podle mě daleko horší věci na světě, než žít vedle kamenolomu. Důležitá je vzájemná komunikace a ta s představiteli firmy funguje. Žijeme tak vedle lomu v určité pospolitosti,“ svěřil se starosta Šubířova Jindřich Ritter.Lom Chornice (kamenolom u Chobyně na Konicku)Zdroj: EUROVIA Kamenolomy a.s.

To potvrzuje svým vyjádřením i společnost EUROVIA Kamenolomy a.s..

„Co se týče lomu u Chobyně (Lom Chornice), který provozujeme, prosazujeme zde vždy otevřený přístup a dialog s veřejností, zákazníky i dodavateli, přijímáme podněty a oprávněné připomínky a informujeme o přijatých opatřeních,“ sdělila mluvčí firmy Iveta Štočková s tím, že vedení lomu je v kontaktu s vedením obcí, na jejichž katastru se nachází a spolupracuje na vzájemných připomínkách a upozorněních vztahující se k provozu lomu.

Boj s hlukem a prachem

Činnost v lomu podle ní splňuje všechny předepsané normy. „K prioritám společnosti patří eliminace hlučnosti a prašnosti na okolí, včetně péče o vytěžená území. Vrtné stroje jsou tak například vybaveny systémem odsávání, které zabraňuje rozptylu prachu do okolí a technologická linka disponuje tlakovým mlžením ke snížení prašnosti,“ vybrala mluvčí Štočková některá opatření směřující ke snížení zatížení životního prostředí kolem lomu.Lom Chornice (kamenolom u Chobyně na Konicku)Zdroj: EUROVIA Kamenolomy a.s.

Podle starosty Rittera v lomu probíhá měření hluku i znečištění opakovaně a on bývá k němu i zván.

„Věřím tak, že předepsané normy jsou dodržovány, u lomu vznikl i ochranný val a navíc jsem vždy informován o chystaném odstřelu a chodí mi i monitorovací zprávy,“ sdělil starosta Ritter.

Vlivy na okolí? Negativní i pozitivní

Směrem od lidí prý nemá starosta na dění v lomu zásadní stížnosti.

„Samozřejmě, že za hluk i prach nejsou lidé rádi, ale většina se s těmito externalitami už naučila žít. Navíc to podle mě není žádná hrůza,“ popsal starosta s tím, že mít v blízkosti obce kamenolom má i řadu svých pozitiv.

„Jednak tam někteří lidé přímo od nás našli práci, dále od firmy dostáváme peníze jako kompenzaci za těžbu v blízkosti obce a ty můžeme využít pro její další rozvoj a v neposlední řadě firma přilepšuje obci i sponzorskými dary třeba v podobě kameniva či posypu,“ vysvětlil Ritter, který přijímá i fakt, že se v lomu bude ještě dlouhá léta těžit.

Zásoby na 35 let

Nové povolení na další dobývání v kamenolomu má totiž firma od roku 2015 a zbývá ji vytěžit ještě přibližně 13 milionů tun materiálu.Lom Chornice (kamenolom u Chobyně na Konicku)Zdroj: EUROVIA Kamenolomy a.s.

„Jestliže těžba v budoucích letech bude dosahovat současné výše, je předpoklad provozování kamenolomu dalších cca 35 let. Další rozšiřování dobývacího prostoru se neplánuje, budou pouze vydobyty všechny stávající zásoby,“ uvedla mluvčí Štočková.

V budoucnu lákadlo pro turisty

Není bez zajímavosti, že už byl schválen i plán následné sanace a rekultivace lomu.

„Po jeho vytěžení budou tři spodní etáže zaplaveny vodou. Zbývající těžební řezy budou vymodelovány do závěrných svahů o sklonu 45 až 65 stupňů a odděleny vodorovnými bermami (terasami) o šířce šesti metrů. Tyto budou z převážné většiny ponechány přirozené rostlinné obnově případně doplněny osazením druhově původními dřevinami. Vznikne tak opravdu velmi výrazná, velmi pěkná a přínosná vodní plocha, která bude jednou z dominant zdejšího území a jistě i přitažlivá pro turisty,“ popsala Štočková.

Atraktivní výhled motoráčkem

Atraktivní pohled na lom se však lidem naskýtá i dnes, a to díky tomu, že se po jeho okraji prochází železniční trať z Konice do Chornice. Z okének motoráčku tak máte obří dobývací techniku prakticky na dosah. A k příležitostnému nakládání kameniva bývá využívána železniční vlečka směřující do lomu. Po celou dobu existence spolu lom a dráha prostě žijí ve společné symbióze.Lom Chornice (kamenolom u Chobyně na Konicku) - listopad 2020Zdroj: Deník / Karel Rozehnal

„Naše společnost má zájem expedovat v co největší míře materiál železničními vagony po dráze, naráží zde však o malý zájem zákazníků o tento způsob dopravy. Z největší části proto, že neexistují u těchto zákazníků obslužné vlečky přímo na provozovnách (obalovny, betonárky), a proto je nutné při případné dopravě po dráze překládat materiál na překladišti a další automobilní dopravou dopravit až ke koncovému zákazníkovi. Toto zvedá náklady na dopravu materiálu, a není proto moc využíván. Jediný materiál, který se tak dopravuje po železnici, je materiál na výstavby, opravy a rekonstrukce železnic,“ ozřejmila mluvčí Štočková.

Kvalitní moravská droba

A jaký materiál na korbách náklaďáků či železničních vagonech míří k zákazníkům? „ Jde o kvalitní moravská drobu, která je na ložisku zastoupena v podstatné části. Jedná se o sedimentární psamitickou horninu barvy šedé, šedomodré, nazelenalé a hnědošedé,“ uzavřela Štočková.

HISTORIE LOMU CHORNICE
Kamenolom Chornice byl zřízen kolem roku 1928, tehdy sloužil jako zdroj kamene pro výstavbu údolní silnice kolem Nectavského potoka. Zřízen byl na nejpříkřejším svahu kopce zvaného Homola, který patřil Pánům Šubířům z Chobyně. Hned po dokončení výstavby silnice byl kamenolom pronajat železniční správě, neboť vedl těsně kolem trati.Když byl roku 1938 tento kraj zabrán do sudetského území, převzala provoz stavební firma z Moravské Třebové /Piffel/. Ta, aby získala co nejvíce materiálu pro stavbu autostrády Berlín – Vídeň, v úseku u Chornic a Jevíčka, tady vybudovala mohutný drtič. Vyrábělo se až 80 000 tun. Po roce 1945 se úsilí o výrobu kamene ještě zvýšilo, takže v roce 1970 byl objem těžby 250 000 tun. Při znárodnění byl kamenolom ve vlastnictví státního podniku Východočeský průmysl kamene Skuteč. V roce 1980 obdržel podnik Středočeské kamenolomy a štěrkopískovny Praha rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru Jaroměřice. Od těchto let se využívá technologie hromadné těžby pomocí trhacích prací pouze clonovými odstřely, které minimalizují zatížení okolí lomu. Dále do roku 2003 vlastnil kamenolom podnik Moravské šamotové a lupkové zvody a.s.V roce 2003 odkoupila kamenolom Chornice společnost EUROVIA CS, a.s., která do roku 2009 působila pod názvem Stavby silnic a železnic. V roce 2010, po organizačních změnách, vzniká společnost EUROVIA Kamenolomy a.s., která je vlastníkem kamenolomu do současné doby. Za jejího vlastnictví probíhají zásadní modernizace a investice. Zdroj: EUROVIA kamenolomy/Iveta Štočková

INVESTICE V LOMU
Do provozu v Lomu byly vloženy značné investice, a to především do stěžejní drtící techniky – sekundární kuželový drtič a dále do zařízení na snižování prašnosti a hlučnosti lomu – odsávací stanice, skrápěcí zařízení, zakrytování technologie. Investice pokračují i v současné době, kdy v letošním roce bude realizována výstavba hlavní komunikace v lomu a její napojení na krajskou silnici č. II/366. Tím bude vyřešen nevyhovující stav současného výjezdu z lomu, a to vše po dohodě s odborem dopravy Městského úřadu v Konici. Zdroj: EUROVIA kamenolomy/Iveta Štočková

DODRŽOVANÉ NORMY V LOMU A PRIRORITY VE VZTAHU K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ
Lom Chornice splňuje všechny předepsané normy. EUROVIA Kamenolomy a.s., na základě prokázané shody jednotlivých systémů s požadavky mezinárodních evropských norem ISO a ČSN OHSAS obdržela celkem 3 certifikáty. Management kvality („QMS“) podle normy ČSN EN 9001:2016, environmentální managament („EMS“) podle normy ČSN EN ISO 14001:2016, management bezpečnosti a ochrany zdraví při práci („OHSMS“) podle normy ČSN ISO 45001:2018. Všechny byly obdrženy pro těžbu, zpracování a prodej drceného a těženého kameniva. K prioritám společnosti patří eliminace hlučnosti a prašnosti na okolí, včetně péče o vytěžená území. Vrtné stroje jsou vybaveny systémem odsávání, které zabraňuje rozptylu prachu do okolí. Technologická linka disponuje tlakovým mlžením ke snížení prašnosti. Finální třídírna drtí je vybavena centrální odsávací stanicí a speciálním zařízením pro odloučení prachu z frakce 0/4. Toto je doplněno opláštěním technologických zařízení ke snížení hlučnosti. Pro snížení prašnosti na komunikacích společnost zakoupila velkoobjemový skrápěcí vůz. Pro snížení prašnosti v okolí lomu z expedičních automobilů je zavedena povinnost tyto automobily důsledně zaplachtovávat při dopravě prašného materiálu. Taktéž je kontrolována maximální přípustná hmotnost expedičních vozidel a vozidlo přesahující tuto hmotnost není z lomu odbaveno. Zdroj: EUROVIA kamenolomy/Iveta Štočková