Z dozrávajících bobulí nejranějších odrůd se v těchto dnech těší v Senici na Hané-Odrlicích, Příkazích či Střeni.

O vinohradu sní Litovel, které se sice na jaře nepodařilo získat souhlas Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) k nové výsadbě v Myslechovicích, ale nevzdala se.

V červenci to zkusil městský úřad jinou cestou: požádal o obnovení viniční trati v lokalitě Na vinici. Chce využít místní tradice a věří, že tentokrát uspěje a v Litovli se réva bude sázet.

„Zájem pěstovat vinnou révu máme, uvidíme, zda nám to bude umožněno. Čekáme na vyjádření a pokud získáme souhlas, začneme hledat finance, abychom se mohli pustit do výsadby,“ uvedl místostarosta Litovle Lubomír Broza.

Klima posunulo hranice

Městský úřad v únoru požádal ÚKZÚZ, jenž vede Registr vinic a rozhoduje o právu vinnou révu pěstovat, o souhlas k nové výsadbě révy na pozemku v místní části Myslechovice. Patří městu a má výměru 4,2 hektaru.

„Z toho zhruba tři hektary jsou počítány na novou výsadbu vinné révy,“ uvedla Vladislava Křížková z odboru životního prostředí litovelské radnice.

Povolení město nezískalo. Narazilo na evropské nařízení, které umožňuje rozšiřovat každoročně osázené plochy vinic o jedno procento nových výsadeb. Více EU nepovoluje.

„Navíc přednostně udělují povolení žadatelům na pozemcích nacházejících se ve viniční trati, což my nejsme. Teprve se snažíme toto povolení získat,“ vysvětlovala s tím, že o souhlas k nové výsadbě zkusí požádat opět v příštím roce.

Město Litovel má však ještě jeden vhodný pozemek, kde se v minulosti vinná réva pěstovala – lokalita Na vinici. V červenci proto městský úřad požádal ÚKZÚZ o obnovení této viniční trati. Hon má výměru 6,6 hektarů. „Zatím čekáme na odpověď. Snad uspějeme,“ dodala Křížková.

Na obou pozemcích by vinná réva zapůsobila jako ochrana proti vodní erozi a zafungovala by také jako opatření proti suchu. Přispěla by rovněž k větší rozmanitosti krajiny.

„Na kopci, který se jmenuje Rampach, došlo vlivem kůrovcové kalamity k masivnímu kácení a dnes je v podstatě holý. Hrozí eroze. Vinná réva by zde splnila hned několik funkcí,“ poukázal místostarosta.

Podmínky pro vinnou révu jsou podle odborníků vhodné. Pochybnosti, že by se na Hané vinné révě nemělo dařit, vyvrátila vína z posledních let.

„Máme ideální podmínky a naše vinička je toho důkazem. Na vinobraní pozveme i ty, kteří říkali, jak je to k ničemu a že vinná réva tady neporoste. Vinařská oblast tady byla a byla jedna z největších v českých a moravských zemích - na to se však zapomnělo,“ reagoval starosta Příkaz Jaroslav Sívek.

"Navíc klima posunulo vinařskou oblast z jižní Moravy, která vysychá, sem na Olomoucko. Dají se tady dělat výborná vína, jak ukazuje konkrétně pan Palička a jeho loňský solaris. Lahůdka!“ dodal.

Solaris vhodný pro Hanou

Na Oldřicha Paličku, největšího vinaře na Olomoucku, se obracejí nejen obce pro radu se zakládáním obecní vinice, ale i zahrádkáři a jednotlivci.

„Největší zájem zaznamenávám ze strany malovinařů, kteří by si chtěli na zahradě vysázet vinici na rozloze do 1000 metrů čtverečních. Poradím jim, dodám sazenice, pomůžu i s výsadbou, révu ostříhám, aby se podívali, jak se to správně dělá,“ popisoval Palička, jenž letos na svých dvou vinicích v Odrlicích bojuje s následky červencového krupobití, které poničilo třetinu hroznů.

„Největší plochy zvažuje město Litovel. Uvidíme, jak budou úspěšní, zda město nebude muset počkat na změnu legislativy, která by umožnila vysazovat nové vinice i na Hané,“ dodal.

Odrůd vyzkoušeli vinaři několik. Nejvhodnější pro oblast Olomoucka jsou podle nich mezi novými, odolnějšími proti škůdcům a nemocem. Preferují například solaris, která se hojně pěstuje v Německu a dává svěží víno, jehož vůni o chuti vévodí citrusové plody.

„Tyto odrůdy jsou vhodné do naší oblasti. Jsou ranější. Pokud by přišly podzimní mrazíky, bude vinná réva už zralá. Také rezistentní, odolnost odrůdy solaris vůči plísni a padlí je velmi vysoká,“ uvedla Vladislava Křížková.