Chystají se i další ambiciózní projekty možné transformace energetiky ve městě. Mluví se o sdílených investicích do střešních fotovoltaických elektráren.

Městská teplárenská společnost, hlavní dodavatel tepelné energie a elektřiny v Litovli, chce ještě letos zahájit projekt, na jehož konci má být úplné ukončení užití plynu pro výrobu tepla.

Dnes ve městě zajišťují přibližně třetinu tepelných potřeb soustavy zásobování teplem - zdrojem paliva je zemní plyn. Ročně se jedná o více než 50 tisíc GJ tepla.

I když je přibližně polovina vyráběna energeticky i ekonomicky efektivnějším způsobem v podobě plynových kogeneračních jednotek, systém podle vedení společnosti není schopen extrémní ceny plynu „absorbovat“ a tak se i cena dodávaného tepla dramaticky zdražuje.

Plavecký stadion Olomouc
Plavecký bazén v Olomouci zdražil. V Bohuňovicích řeší, zda provoz udrží

„Jsme si vědomi, že jsme v závislosti na plynu došli na konec pomyslné cesty a že dále už musíme pokračovat jinými způsoby,“ zdůraznil Jan Fiala, ředitel teplárenské společnosti, ve které město drží téměř 25 procentní podíl.

Jako budoucí tepelný zdroj chce Litovel využít odpadní vodu z městské čistírny odpadních vod, kterou provozuje VHS Čerlinka.

„Každou vteřinou dnes z ní odchází okolo 60 litrů vyčištěných odpadních vod. I v nejchladnější části roku přitom tyto vody obsahují takové množství dále využitelné tepelné energie, jako by do města každou hodinu mělo být dodáno přes 200 metrů krychlových plynu,“ popisoval Jan Fiala.

Využít toto nízkopotenciální teplo chtějí s pomocí průmyslových tepelných čerpadel – z jedné kilowatthodiny přivedené elektřiny tato zařízení podle odborníků umožní ochlazováním odpadní vody získávat až tři další kilowatthodiny tepla.

„Vybudovat na čistírně energocentrum s tepelnými čerpadly a napojit tento zdroj na tepelné sítě ve městě, bude sice investičně nákladné, umožní to však další synergické kroky,“ poukázal ředitel.

Předně by bylo možné propojení obou dnes oddělených energetických soustav do jedné společné, navíc využívající trasy nejen pro dodávku tepla, ale i elektřiny. Čistírna by tak podle vedení teplárenské společnosti v budoucnu byla součástí této „mikrosítě“ a tím by bylo možné ji efektivněji provozovat a dodávat do ní elektřinu z vlastních zdrojů, a nikoliv z veřejné distribuční sítě.

Vizualizace: Les vzpomínek na hřbitově v Olomouci-Neředíně - rituální prostor
V Neředíně vzniká Les vzpomínek. Takto má vypadat prostor pro "přírodní pohřeb"

Tepelná čerpadla přitom budou moci z počátku eliminovat výrobu tepla výtopenským způsobem v kotlích.

„Druhá fáze je ještě zajímavější – tepelná čerpadla bychom v budoucnu provozovali po celý rok a v létě jejich výkon převyšující potřeby tepla v soustavě využívali pro ohřev velikého tepelného zásobníku, v němž teplo vydrží až do topné sezony. Tím budeme krýt v budoucnu naopak tepelné špičky, které by jinak musely být zajištěny plynovými zdroji tepla,“ přiblížil možnosti.

Tepla z čistírny může být podle odborníků dostatek pro všechny obyvatele města, pokud by se je podařilo připojit na centrální systém zásobování.

„Vše toto je možné a takové projekty lze dnes najít například v malých obcích v Dánsku či Švédsku, můžeme se tedy inspirovat a současně předejít některým technickým chybám,“ uvedl Tomáš Voříšek z inženýrské společnosti SEVEn, která s přípravou pomáhá.

V Litovli se chtějí nejen vypořádat v dálkovém vytápění s plynem, ale uvažují o založení takzvané komunitní energetiky.

„Rádi bychom všem veřejným institucím, občanům a firmám ještě letos nabídli možnost společně investovat do nových zdrojů elektřiny na území města a elektřinu z nich vyráběnou přednostně využívat pro své potřeby a potřeby dalších zúčastněných odběratelů“, nastínil další ambiciózní krok místostarosta Litovle Lubomír Broza.

Dokumentaristé Marek Pešl a Jakub Plánka v areálu bývalém armádním areálu u Velkomoravské ulice v Olomouci
Co se dělo za plotem ve Velkomoravské? Film ukáže svět skrytého areálu

Založen zřejmě k tomu bude zcela nový subjekt, který by zájemcům umožnil sdílené investice především do nových střešních fotovoltaických elektráren, v budoucnu i jiných zdrojů využívajících obnovitelné druhy energie. Nové instalace by měly být kofinancovány z dotačních titulů a zúčastněné osoby a instituce budou moci vyráběnou energii přednostně využívat pro své potřeby.

„První projekty tohoto typu lze očekávat přitom na bytových domech, pro které bude potřebný právní rámec přijat do konce roku. Následovat pak budou i jiné typy instalací. V průběhu podzimu budou představeny vedením města podrobnosti a objasněny principy, jak bude možné se zapojit,“ avizoval místostarosta Broza.