„Stavba si vyžádá náklady až osm set milionů korun,“ sdělila mluvčí Povodí Moravy Veronika Hrdá. S vlastníky jedná i radnice, podle místostarosty Petra Šrůtka je to složité.

„Protipovodňová opatření mají zpočátku chránit před takzvanou dvacetiletou vodou a po dobudování komplexní ochrany i před stoletými průtoky,“ uvedla Hrdá. Dokumentaci k územnímu řízení má nyní schvalovat litovelský stavební úřad.

Přepracovaný projekt

„Investiční záměr jsme předložili už v roce 2006 a od té doby jednáme s vlastníky pozemků, kvůli nimž se projekt musel dvakrát přepracovávat,“ dodal ředitel závodu Horní Morava David Fína. Podle něj má podnik z úhrnu sto šedesáti vlastníků necelou polovinu souhlasů a u šedesáti jsou jednání velmi obtížná.

Město Litovel jedná s dalšími asi dvěma desítkami majitelů pozemků.

„Jednání jsou složitá, s každým obyvatelem se musíme setkat několikrát. Každý by chtěl protipovodňová opatření, ale nejlépe na pozemku souseda,“ vylíčil místostarosta.

Situaci navíc komplikuje skutečnost, že město nemá dosud zpracovaný územní plán. Litovelští zastupitelé chtějí územní plán brzy dokončit.

„V příštích týdnech návrh územního plánu zasíláme na kraj a pak nás čeká veřejné projednání. Pokud nenastanou potíže, měli bychom ho dokončit ještě letos,“ doplnil Šrůtek.

Vodohospodáři plánují zvýšení kapacity koryta Moravy a elektrárenského náhonu. To je obsahem takzvané nulté etapy stavby, kterou však musí pro ochranu před dvacetiletou vodou doplnit souběžně uskutečňovaná první etapa. Obsahuje mimo jiné hrázový systém s obtokovým korytem a rekonstrukci jezů Litovel a Šargoun a pročištění Malé vody.

Západní ochranná hráz před městem

V první etapě vodohospodáři postaví kolem Litovle a Červenky asi pět kilometrů sypaných hrází v podobě zatravněných valů. Takzvaná západní ochranná hráz s regulačními objekty bude mít za úkol zkoncentrovat rozlitou vodu před městem a dostat ji do už upravených koryt Moravy a Malé vody. Druhá etapa stavby si v budoucnu vyžádá stavbu objektů na severním obtoku a na východním okraji Litovle.

Na Litovel přírodní katastrofy dopadají opakovaně. Město výrazně poškodila velká voda v roce 1997, ale například i na jaře před pěti lety. Město leží na sedmi ramenech řeky Moravy, a bývá proto nazýváno hanáckými Benátkami. Jednání s vlastníky komplikují například i protipovodňová opatření na řece Bečvě.