Zápach z polí v tomto ročním období každoročně potrápí obyvatele mnoha hanáckých vesnic. Před několika dny si na něj stěžovali také obyvatelé Lutína na Olomoucku.

„Po žních se u nás bohužel tato situace opakuje rok co rok. Zemědělci sklidí obilí a okamžitě začnou na pole vyvážet kejdu. Jenže ji do půdy zapracují jen tzv. podmítkováním, které zápach nepotlačí. Mnohem účinnější by byla hluboká orba, tu však dělají až na podzim. Řešil jsem to s vedením Zemědělského družstva v Senici na Hané. Řekli mi, že to nestíhají zaorat v předepsaném termínu. Místo jednoho dne jim to tentokrát trvalo tři dny. Obtěžovalo to celou vesnici, protože zrovna byla třicetistupňová vedra,“ sdělil lutínský starosta Antonín Bábek (nez.).

Zemědělci ze senického družstva se však brání tím, že na dodržení čtyřiadvacetihodinové lhůty si už dávají pozor.

„Předloni jsme kejdu zaorali později a dostali jsme za to pokutu, takže teď už si to hlídáme. Pokud jsou vedra a nezaprší, tak je to stejně cítit i po zapracování do půdy. Musíme však plnit termíny hnojení, které nám určují zásady správné zemědělské praxe, nemůžeme čekat až na podzim a ochlazení. Jímky na kejdu a močůvku jsou plné a musíme je vyvézt, i když je zrovna horko. V dešti se to navíc zaorávat nedá,“ sdělil hlavní agronom Zemědělského družstva v Senici na Hané Břetislav Unzeitig.

Stížnost od obyvatel Lutína nebyla podle něj jedinou, kterou senické družstvo v posledních dnech řešilo. „Teď se na nás obrátili také lidé z Kníniček, což je místní část Drahanovic. I tam jsme však čtyřiadvacetihodinový limit pro zaorávku kejdy a močůvky dodrželi. Pokud bychom to nestihli, tak porušíme zásady zemědělské praxe. Kromě pokuty by nám za to hrozilo i krácení dotací,“ vysvětlil Unzeitig.

Lidé, které odér z pohnojených polí obtěžuje delší dobu, se mohou se stížností obrátit na olomoucký inspektorát České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Jeho pracovníci se po letošních žních zabývali už dvěma podněty.

„V jednom případě se zjistilo, že na strniště zemědělci vyvezli pouze melasu. Ani druhý případ nebyl tak závažný, abychom za něj uložili pokutu. V tomto ročním období se bohužel s podobnými pachovými vjemy v zemědělství musí počítat. Není možné udělat v okolí vesnic nějaká ochranná pásma, protože vítr stejně zápach rozfouká. Každou stížností se však zabýváme a prošetřujeme ji přímo na místě,“ sdělil vedoucí oddělení ochrany ovzduší olomouckého inspektorátu ČIŽP Břetislav Hrbáč.