Neváhají proti těmto investičním záměrům sepisovat petice, zakládat občanská sdružení a vznášet námitky při veřejných projednáváních vlivů na životní prostředí.

V Olomouckém kraji ročně probíhá přibližně dvacet veřejných projednávání. Lidé nejčastěji protestují proti těm, které kvůli svému rozsahu postoupí do takzvané „velké“ studie EIA.

„Obyvatelé se nejčastěji nechtějí smířit s tím, že by v blízkosti jejich bydliště měly fungovat nové bioplynové stanice, štěrkovny, pískovny nebo větrné elektrárny. Výhrady mívají také k logistickým centrům a skladovým areálům,“ sdělil vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu v Olomouci Josef Veselský.

To, že se o záměrech investorů a dopadech na životní prostředí a obce bouřlivě diskutuje dlouhé hodiny, je podle něj poměrně časté.

„Sály bývají plné lidí, veřejnost to podrobně sleduje. Pro vydání konečného stanoviska je samozřejmě důležitá dokumentace a odborné posudky. Velký důraz však klademe také na to, jak se k záměru staví samotní občané právě při veřejném projednávání. V případech, kdy se chystá těžba štěrku, písku nebo stavba bioplynové stanice či větrné elektrárny, bývají reakce místních velmi negativní. Naproti tomu některá obchodní centra nebo supermarkety občas projdou celým procesem téměř bez povšimnutí,“ popsal zkušenosti Veselský.

Posledním veřejným projednáváním vlivů na životní prostředí, které na Olomoucku proběhlo, byla plánovaná štěrkovna ve Věrovanech. Občané z okolních obcí vydrželi minulou středu s investorem, autorkami odborných posudků a zástupcem Krajského úřadu v Olomouci diskutovat přes šest hodin.

„Poprvé jsme se setkali s tím, že se do připomínkovacího řízení zapojily také děti. Z mateřské školy v Dubu nad Moravou nám poslali dopis a obrázky, většinou na nich byly přeškrtnuté kamiony. Také tyto kresby jsou součástí dokumentace,“ poznamenal Veselský.

V letošním roce už Krajský úřad v Olomouci vydal v několika podobně kontroverzních investičních záměrech zamítavé stanovisko. Jednalo se například o chystané větrné elektrárny v Rakově na Přerovsku nebo o plánovanou těžbu štěrkopísku v Lutíně na Olomoucku.

Obyvatelé Lutína a sousedních Luběnic se štěrkovně bránili i tím, že založili občanská sdružení. Také v Lutíně bylo veřejné projednávání dlouhé a bouřlivé.

„Místní občané jsou moc rádi, že štěrkovna neprošla. Důvodů proti byla celá řada a přínosy pro obec téměř žádné. Investor i autor posudku ještě během veřejného projednávání argumenty občanů a úřadů zlehčovali a tvrdili, že obavy ze zavlečení nákladní dopravy do celého regionu a ohrožení zdrojů pitné vody jsou zbytečné. O to více nás potěšilo, že olomoucký krajský úřad k těmto závažným připomínkám opravdu přihlédl a záměr neschválil,“ řekl lutínský starosta Antonín Bábek (nez.).