Jejich žaloby od konce minulého roku evidují okresní soudy. Podány byly Nadací knížete z Lichtenštejna, vládnoucím knížetem Hansem Adamem II. i lichtenštejnskými občany.

Kromě památek jsou na seznamu lesní a zemědělské pozemky. Všechen rodový majetek, který byl Lichtenštejnům zkonfiskován podle Benešových dekretů, vrátit nechtějí. Jde jim výhradně o nemovitosti v rukou státu.

Lichtenštejnská strana podle mluvčího Nadace Michala Růžičky zvolila velkorysý přístup a požaduje v žalobách pouze majetek, který si dodnes ponechal stát. Proto na seznamu z Olomouckého kraje nefigurují zámky v Plumlově a Úsově, které patří obcím, a ne státu. Z 19 kdysi lichtenštejnských hradů a zámků na území České republiky žádá Nadace knížete z Lichtenštejna čtyři.

Jde nám o spravedlnost

„Lichtenštejnům jde především o spravedlnost a byl to stát, kdo proti nim protiprávně zneužil Benešovy dekrety. Obce, univerzity, církve nebo soukromé osoby za spáchanou nespravedlnost nemohou. Nadace je nechce činit spoluodpovědnými a zakládat tak případné nové pocity křivdy,“ vysvětlil Růžička, mluvčí Nadace knížete z Lichtenštejna.

Před soudy dávali Nadace knížete z Lichtenštejna a vládnoucí kníže Hans Adam podle Růžičky vždy přednost politickému jednání.

„I v tuto chvíli, kdy žaloby musely být podány - vzhledem k neochotě české strany diplomaticky jednat a vzhledem k hrozbě promlčení na konci roku 2018 dle nového Občanského zákoníku - je lichtenštejnská strana ochotná usednout k jednacímu stolu a přenést spor od soudů k diplomacii,“ sdělil mluvčí.

Lichtenštejnské zájmy u Losin

Na severu Olomouckého kraje chce lichtenštejnská strana zámek ve Velkých Losinách a pozemky v okolí Velkých Losin, Koutů nad Desnou a Loučné nad Desnou.

Tento majetek požaduje Princ Gregor z Lichtenštejna, který zastupuje jednu ze tří rodin lichtenštejnských občanů, jež v prosinci zažalovaly stát vedle Nadace a knížete Hanse Adama II.

„Původním vlastníkem Velkých Losin a zmíněných pozemků byl Princ Alois z Lichtenštejna, který pobýval ve Velkých Losinách až do vynuceného odchodu po II. světové válce. Princ Alois během války zastupoval v Československu vládnoucího knížete, který sídlil ve Vaduzu. Zemřel v roce 1955 a jeho vnuk, Gregor z Lichtenštejna, je bratrancem současného knížete Hanse Adama II.,“ uvedl Michal Růžička.

Na Olomoucku usiluje Nadace o státní hrad Šternberk.

„I tohoto hradu Lichtenštejnů se stát zmocnil zneužitím tzv. Benešových dekretů a dodnes ho vlastní,“ reagoval mluvčí.

Soud zatím jednání o žalobě týkající se hradu Šternberk nenařídil. Brzy se očekávat nedá. Zatím se ve věci nic neděje.

„Řízení zřejmě bude přerušeno,“ uvedl předseda olomouckého okresního soudu Bronislav Beran.

Podle informací Deníku chtějí zástupci lichtenštejnské strany vyčkat na výsledek v jiném případu, který je u Okresního soudu v Jeseníku. Termín jednání v Jeseníku, kde se budou řešit pozemky u Branné, zatím nebyl stanoven.

Chtějí i pozemky na Prostějovsku

Ani v případě žaloby podané u Okresního soudu v Prostějově nebylo jednání prozatím nařízeno. Na Prostějovsku se jedná o lesní, zemědělské pozemky i vodní plochu. I zde jde výhradně o majetek, s nímž mají právo hospodařit státní organizace, například Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

„Jde o pozemky v několika katastrálních územích – Hamry, Stínava, Repechy, Plumlov, Bousín, Žárovice, přičemž většina předmětných pozemků je vedena v katastru nemovitostí jako ostatní plocha s menší výměrou. V případě Repech a Žárovic se mimo jiné jedná o koryto vodního toku, ve Stínavě je předmětem sporu lesní pozemek,“ vyjmenovával mluvčí úřadu Radek Ležatka.

Zkušenosti na rozdávání

Pokud by lichtenštejnská strana uspěla, počítá s tím, že do majetku by musela především investovat.

„Nadace knížete z Lichtenštejna, která spravuje rodový majetek, má dlouhodobé zkušenosti v lesnictví, zemědělství, krajinotvorbě i ochraně a využití památek. Vzhledem ke stavu některého historického lichtenštejnského majetku, který stát zkonfiskoval, si Nadace uvědomuje, že by musela do svých někdejších lesů, polností i památek především investovat a přivést je do takového stavu, který je v rámci lichtenštejnské správy obvyklý,“ uvedl Růžička.

Zámky by otevřené zůstaly

V případě navrácení historických objektů, by se veřejnost nemusela obávat jejich uzavření. Naopak.

„Rod má tradici v jejich otevírání veřejnosti. Například ve vídeňském lichtenštejnském Zahradním paláci kdysi vzniklo vůbec první umělecké muzeum přístupné veřejnosti ve Vídni. Vystavovali se zde - a dodnes vystavují - části umělecké rodové sbírky. Nakonec, dva vídeňské paláce Lichtenštejnů jsou považovány za nejlépe rekonstruované a spravované památky v Rakousku. Podobný přístup by Nadace pochopitelně volila i v případě navrácení zámků na území České republiky,“ ujistil mluvčí Nadace knížete z Lichtenštejna.