Zkrátilo by jim to cestu k pracovním příležitostem a pomohlo rozvoji turistického ruchu.

O tom, že armáda opustí jeden výcvikový prostor a rozloha ostatních se zredukuje, uvažuje ministerstvo obrany. Definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo.

Na Libavé by se zmenšení mělo týkat dnes již turisticky zpřístupněných okrajových částí.

„Případně dalšího okrajového území újezdů,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Ministerstvo v úvahách zachází i do možnosti vyjmutí obydlených částí.

„Tyto části by mohly být vyjmuty z vojenského území a skončilo by omezení některých práv tamních obyvatel, například nemožnost volit do místních zastupitelstev,“ sdělil.

Změny by podle Pejšak mohly přinést dokonce i vyřešení restitučních nároků buď přímým vyčleněním z vojenského území nebo směnou za pozemky v okrajových částech, které by mohly být opuštěny.

„Pro obyvatele by mělo být pozitivní zpřístupnění hezkého kusu přírody a památek, které se nyní nacházejí v uzavřených lokalitách,“ uvedl mluvčí ministerstva. Konkrétnější informace k budoucnosti vojenských újezdů chce vedení resortu obrany zveřejnit v příštím týdnu.

Odchod armády si na Libavé neumí představit

V pěti obydlených částech Libavé žije kolem tisícovky obyvatel. Řadě z nich dává armáda práci. Zajišťuje fungování základní školy, infrastrukturu. Již dříve většina dala najevo, že si změnu, nebo dokonce odchod armády, z vojenského prostoru, neumí představit.

„Armáda nám dává práci, zajišťuje úplně všechno, žijeme ve vojenských bytech, dětem zabezpečuje základní vzdělání. Kdyby armáda a vojenské lesy na Libavé skončily, tak to je opravdový konec,“ uvedla třiačtyřicetiletá obyvatelka Města Libavá v loni v říjnu, v době kdy obce za hranicemi vojenského žily komunálními volbami.

Podle Josefa Dřímala, přednosty vojenského újezdu Libavá, civilní obyvatelé ani vojáci zatím o chystaných změnách nic konkrétního nevědí.

„Oficiální stanovisko zatím nikdo nedal. Nemáme žádné podklady. Nic konkrétního k tomu, jak to bude s újezdy vypadat, nevíme,“ reagoval přednosta.

„Pokud jde o místní obyvatele, pak pouto mezi nimi a armádou je skutečně veliké,“ dodal Dřímal.

Snažsí cesta za prací

Obce ze severu Olomoucka, které hraničí s vojenským prostorem, by ztenčení cvičiště a jeho zprůjezdnění ocenily.

„Obcím v sousedství by to pomohlo. Jsme v podstatě pohraničím. Máme zastaven rozvoj obce,“ uvedl starosta Domašova nad Bystřicí Ladislav Števanka.

„Mohl by se oživit turizmus. Například otevřením části prostoru se Starou Vodou by bylo velkým lákadlem,“ dodal.

Lidé z Norberčan by zase přivítali zprůjezdnění prostoru směrem na Mrsklesy. Hlavně kvůli práci, kterou by tak mohli najít.

„Denně by mohli dojíždět do Hluboček, kde je možnost získat zaměstnání. V Mariánském údolí přibírali lidi, ale bohužel za stávajících podmínek to pro místní není dostupné,“ sdělila starostka Norberčan Marie Vališová.

Na Libavé už pro obyvatele samostatných obcí ležících u vojenského prostoru podle starostky není tolik pracovních příležitostí.

„Zatímco ještě před pár lety tam dělalo na třicet lidí, dnes tak pět,“ dodala starostka.

I ona by přivítala otevření turisticky zajímavých míst ve vojenském prostoru.

Armáda nyní využívá pět vojenských prostorů. Ministerstvo v Bílé knize, kterou by měla brzy projednat vláda, uvažuje o ztenčení plochy o 13 až 24 procent.

Jeden vojenský újezd by měl zaniknout úplně. Spekuluje se o tom, že by to měly být Brdy s 260 kilometry čtverečními a pěti desítkami trvale žijících obyvatel.