Jedná se o jeden z pilotních projektů, které by měly přispět ke zlepšení zemědělských lokalit ve správě VLS. Stromořadí vznikají podle projektů krajinných architektů.
VLS chtějí zvýšit biodiverzitu zemědělských lokalit, kde výsadbou na pastvinách a dalšími úpravami vylepší životní podmínky drobným živočichům, kteří se zde vyskytují a prospívají díky ekologickému systému hospodaření. Změny v krajině současně poskytnou lepší podmínky pasoucím se hospodářským zvířatům. Agrární program VLS je postaven na chovu skotu.
„Systém, který vzniká na Libavé, je svého druhu prototypem agrolesnictví pro prostředí VLS. Je založen výlučně na lesních dřevinách a jde o systém, na němž se chceme učit, jak agrolesnictví funguje,“ popsal ředitel divize zemědělské výroby VLS Jaroslav Kratochvíl.
Celkem chtějí lesníci do zemědělské krajiny na Libavé a v Ralsku vysadit aktuálně na čtyři a půl tisíce stromů.
Pro zubry nevhodné
Podle VLS je již na Libavé do budoucna vyloučen chov zubra evropského. Lokalita není podle odborníků pro mezinárodní záchranný program usilující o návrat tohoto největšího obratlovce Evropy vhodná hned z několika důvodů.
„Předně na rozdíl od chovu VLS v Ralsku, který probíhá v největší tuzemské oboře Židlov o rozloze 3800 ha, jde o otevřenou krajinu, kde by zvěř migrovala do okolních zemědělských lokalit, s riziky přenosu onemocnění od hospodářských zvířat, a na samotné Libavé by se dostávala do konfliktu s výcvikem vojsk, který zde probíhá se stále větší intenzitou,“ vysvětloval mluvčí VLS Jan Sotona.
Druhým důvodem je, že Libavá prošla v minulých letech rozsáhlou zalesňovací akcí po kůrovcové kalamitě.
„Velkou část její rozlohy tvoří mladé nezajištěné porosty, což není vhodná fáze pro zvyšování koncentrace zvěře,“ uzavřel.