Na optimalizaci Libavé již minulý týden začala pracovat speciální komise. Záměr ministerstva obrany probere s obyvateli počátkem září. Poté se představitelé resortu obrany sejdou se starosty okolních samospráv.

Na Libavé žije v pěti takzvaných sídelních útvarech více než tisícovka obyvatel. Armáda jim dává práci. Zajišťuje fungování základní školy, infrastrukturu.

Lidé nevolí zastupitelstvo, nemají starostu. Jsou pod správou armádního újezdního úřadu. Již dříve většina z nich dala v referendu najevo, že si změnu, nebo dokonce odchod armády z vojenského prostoru neumí představit.

„Armáda nám dává práci, zajišťuje úplně všechno, žijeme ve vojenských bytech, dětem zabezpečuje základní vzdělání. Kdyby armáda a vojenské lesy na Libavé skončily, tak to je opravdový konec,“ obává se třiačtyřicetiletá obyvatelka Města Libavá.

Připojení k okolním obcím je pravděpodobnější

Podle představ ministerstva obrany, které připravuje optimalizaci využití vojenských újezdů, posádkových střelnic a cvičišť, by se zmenšení Libavé mělo týkat hlavně turisticky zpřístupněných okrajových oblastí a dalších částí.

Ty by měly být vyjmuty z vojenského území, čímž by skončilo omezení některých práv tamních obyvatel, například právě nemožnost volit do místních zastupitelstev. Řada lidí by si každoročně nemusela vyřizovat povolení pro vjezd na Libavou.

„Pokud jde o budoucnost sídelních útvarů ve vojenském újezdu Libavá, existují různá řešení. Buď z nich vzniknou samostatné obce nebo budou přičleněny k již stávajícím okolním obcím. Všechny sídelní útvary by měly zůstat v Olomouckém kraji,“ uvedl Vladimír Lukovský z ministerstva obrany.

Podle tajemníka Újezdního úřadu vojenského újezdu Libavá je pravděpodobnější připojení Heroltovic, Kozlova, Luboměře pod Strážnou a dalších částí k nejbližším obcím za hranicí vojenského prostoru.

„Ani jedna část nemá více než tisíc obyvatel, jak stanovuje zákon. Pokud dojde k jejich vyčlenění, spíše by měly být připojeny k obcím. Záleží samozřejmě, jak se k tomu vysloví tamní zastupitelstva,“ reagoval tajemník Josef Schmid.

Zmizí absurdní cedule se zákazem

Místní obyvatelé ani starostové obcí sousedících s Libavou zatím nemají o podobě a dopadech redukce vojenského prostoru více informací, než které se dočetli v novinách.

Speciální komise pro optimalizaci vojenských újezdů, která se poprvé sešla minulý čtvrtek, je bude informovat počátkem září. Poté se uskuteční schůzka se zástupci obcí.

„Zatím jsme dostali pouze kontakt, na koho zgenerálním štábu se máme obracet, ale zatím nevíme, k čemu bychom se měli vyjadřovat,“ uvedl starosta Domašova nad Bystřicí Ladislav Števanka.

Není proti tomu, aby se nejbližší obydlená část Libavé Heroltovice případně přičlenily k Domašovu.

„I pro tamní obyvatele to může být přínos. Využívají naši poštu, jezdí sem nakupovat,“ poznamenal starosta.

„My zase naprosto absurdně nebudeme na katastru obce narážet na cedule se zákazem vstupu s tím, že jde o vojenský újezd,“ podotkl starosta.

Změny na Libavé, která má třiatřicet tisíc hektarů a leží na území dvou krajů, by mohly přinést posun vyřešení některých restitučních nároků buď přímým vyčleněním z vojenského území nebo směnou za pozemky v okrajových částech, které by mohly být opuštěny.