Na Libavé o tom v pátek jednalo vedení resortu obrany a generálního štábu s hejtmany, představiteli obcí sousedících s vojenským újezdem a zástupci místních obyvatel.

„V roce 1993 bylo na jednoho vojáka 1,1 hektaru vojenského újezdu. Dnes, při počtu 25 tisíc vojáků z povolání, je to 5,5 hektaru, což je nejvíce v celé Evropě. Proto chceme jeden vojenský újezd zrušit a rozlohu ostatních zredukovat tím, že z nich vyčleníme zejména sídla, kde žijí obyvatelé. Neexistuje žádný důvod, aby v zemi žili lidé druhé kategorie, kteří jsou zbaveni některých práv,“ vysvětloval důvody chystaných změn na Libavé ministr obrany Alexandr Vondra na prvním setkání s regionálními politiky a zástupci místních.

Vláda by o optimalizaci vojenských újezdů měla rozhodovat do konce letošního roku. Poté se začnou připravovat konkrétní změny legislativy.

„Do roku 2014 předpokládám jejich schválení, aby od roku 2015 toto uvolnění nastalo,“ popsal proces Vondra.

Místní obyvatelé, jejichž život je desítky let spojen s armádou a uzpůsoben výcviku vojsk, se však změny obávají.

Tvrdí, že sice nevolí zastupitelstvo, nehospodaří s vlastním rozpočtem, ale mají jistotu, že armáda zabezpečí fungování školy, zajistí infrastrukturu, zaplatí za místní odpady.

„Neříkám, že je to ideální, ale bojím se, že v chudé obci v těchto končinách na tom budeme ještě hůře. Chtěli jsme to říct ministrovi a mrzí nás, že jednání není pro veřejnost,“ reagovala jednatřicetiletá obyvatelka Města Libavá.

Tvrdí, že informace, které o změnách zatím mají, čerpají obyvatelé pouze z médií a sousedských drbů.

Lidé se bojí, aby nevznikly oblasti vyloučených

Jestli z obydlených částí Libavé vzniknou samostatné obce, nebo se připojí k vesnicím sousedícím s vojenským prostorem, je podle ministra Vondry otevřené.

„Budeme se ptát obyvatel újezdu, zda dávají přednost tomu, aby si ustavili vlastní samosprávu, anebo tomu, že se připojí k obci, která k vojenskému újezdu přiléhá. To není něco, co bychom chtěli rozhodovat autoritativně. Zajímá nás názor lidí,“ reagoval Vondra na dotaz Olomouckého deníku, jakým způsobem budou vyčleněna stávající sídla a jak by samosprávně měla fungovat.

Obyvatelé oblasti, kde je vysoká nezaměstnanost, rovněž neskrývají velké obavy z toho, aby na Libavé postupem času nevznikly sociálně vyloučené lokality. Bojí se toho, kdo koupí nemovitosti, pokud by je armáda začala rozprodávat

„To si dobře uvědomujeme. Budeme jak s krajem, tak s obcemi i v rámci státní správy hledat takové cesty, které by usnadnily obcím start. Jestli formou nějakého speciálního evropského programu nebo jinak, zůstává zatím otevřené. To se týká i majetku, kterého se budeme zbavovat. Je to specifický případ a umíme se k tomu postavit specificky,“ ujišťoval ministr obrany na Libavé, která je s 33 tisíci hektary nejrozsáhlejším a nejlidnatějším vojenským výcvikovým prostorem v České republice.

Zrušení Brd se Libavé dotkne minimálně

O plánech se v pátek dozvěděli i starostové.

„Beru to jako seznamovací schůzku. Obce budou mít připomínky a jistě i požadavky,“ reagoval starosta Domašova nad Bystřicí Ladislav Števanka.

Ten se nebrání tomu, aby se k obci připojil jeden ze sídelních celků Libavé – Heroltovice.

„Naopak. Ročně to přinese 800 tisíc korun a půl milionu můžeme do Heroltovic investovat,“ počítal předběžně starosta a rozptyloval obavy místních, že se budou mít hůře než doposud.

Kromě osídlených oblastí chce vedení resortu obrany vyčlenit turisticky částečně zpřístupněných okrajových oblastí. Řada lidí by si tak každoročně nemuseli vyřizovat povolení pro vjezd na Libavou.

Zatímco Libavá by se měla zmenšit, vojenský prostor Brdy v rámci optimalizace újezdů zanikne. To by se podle ministerstva obrany mělo dotknout Libavé a nejbližších obcí minimálně.

V praxi by to mělo znamenat navíc jedno až dvě dělostřelecká cvičení. Změny mají přinést řešení některých restitučních nároků buď přímým vyčleněním z vojenského území, nebo směnou za pozemky v okrajových částech, které by mohly být opuštěny.