Právě takové vzkazy vyslali krajským i celostátním politikům podnikatelé Olomouckého a sousedního Zlínského kraje v průzkumu, který si počátkem října nechal zpracovat Svaz průmyslu a dopravy České republiky.
Anketa zjišťovala, jaké problémy nejvíce pálí lidi potýkající se ve své praxi s každodenními překážkami v boji o výsluní na trhu a práci pro sebe a své zaměstnance. A také, co by si přáli změnit.
Ve srovnání s deseti ostatními regiony vychází Olomoucký kraj i jeho soused co do kvality podmínek pro podnikání zatím nejlépe.
Nikdo je sice neohodnotil jedničkou, ale ani nedostatečnou. Nejvíce z dotázaných rozdalo trojky.
Na byrokracii si tady stěžují méně než jinde. I tak však podle podnikatelů zůstává úřední šiml a zbytečně složité předpisy pro zaměstnavatele největší brzdou.
„Všichni respondenti označili tento problém za významný nebo velmi významný,“ přibližuje výsledky průzkumu regionální manažerka svazu Jana Mikulčíková.
Letiště v Bochoři? Nemá význam
Na druhé příčce za „vítěznou“ byrokracií se umístila tradiční bolístka nevyhovujícího dopravního spojení. Co vadí nejvíc?
„Tyto dva kraje nejsou navázány na evropské sítě. Dálniční síť zatím bohužel neexistuje. Je to jen přání otcem myšlenky našich politiků,“ tvrdí Jaroslav Hanák z prostějovské společnosti FTL, který je zároveň prezidentem Svazu dopravy.
Podnikatelé se v dotazníku vyslovili i ke konkrétnímu záměru vybudovat vojenské letiště v Bochoři u Přerova s využitím pro civilní dopravu. Za velmi významné to považuje jen patnáct procent dotázaných, naopak bezmála sedmdesát procent nepřikládá jeho vybudování význam.
Náměstek pro dopravu Olomouckého kraje Alois Mačák, který tento týden usedl se zástupci podnikatelů ke kulatému stolu, je přesvědčen o opaku.
„Na věc můžou být různé pohledy. Někdo může spekulovat, zda se letiště uživí. Je však třeba dívat se dál než na špičku nosu – na některé záměry bychom měli pohlížet v horizontu desetiletí. Říci teď, že letiště nebude, to by nebyla velká ambice,“ míní Mačák.
Málo kvalifikovaných pro průmysl
Zaměstnavatelé už léta žehrají na nevyhovující vzdělávací systém, který pro ně „nevyrábí“ dostatek kvalifikovaných pracovníků.
Změnu vzdělávání označují i v aktuálním průzkumu za třetí z hlavních věcí, která potřebuje změnu.
„V regionu, který je z velké části průmyslový a strojírenský, je problém učňovské mládeže velmi vážný. Dnes máme zemi plnou bakalářů a magistrů s ekonomickým vzděláním. Co chtějí tito lidé za deset let dělat, když tato země bude i v další strategii na nejbližších patnáct let průmyslová?“ pokládá řečnickou otázku Hanák.
Účastníci průzkumu také mohli oznámkovat počínání stávající české vlády.
„Respondenti se přiklánějí k mírně lepšímu hodnocení, pětkou kabinet neohodnotil žádný zástupce firem. Více než polovina z nich rozdala dvojky,“ dodává Mikulčíková.
