„Díky šikovným konstruktérům z vojenských leteckých dílen na Šibeníku vznikla nejen tato rozmetadla pro letadla. Jsou autory i automatického hasicího systému do letadel. V Olomouci tehdy s úspěchem vyráběli lyžový podvozek pro letadla pro zimní provoz nebo letecké přepravní vozíky,“ připomněl věhlas opraven Jiří Prokeš, historik olomoucké pobočky Svazu letců České republiky.

Pro zajímavost úplně první pokusy aplikace chemických prostředků k hubení škůdců se v tehdejším Československu uskutečnily již v roce 1927.

„Ukázalo se ale, že běžné sypání chemického prášku štěrbinou za pomoci ejektoru je nevhodné. Bylo třeba zhotovit mechanické rozmetadlo,“ zaznamenal Ivo Hanák v knize Křídla nad městem věnované historii sportovního letectví v Olomouci.

Řešení tehdy nabídla Masarykova letecká liga v Olomouci.

Její členové z Hlavních leteckých dílen na Šibeníku zkonstruovali a vyrobili ve svém volném čase hned dva typy rozmetadel, které namontovali na letoun Brandenburg vznikající propagační letky.

„Počátkem měsíce června započata byla akce hubení mnišky rozprašováním prášku z letounů na Opavsku a to nad lesy velkostatků Hradec, Stablovice (nyní Štáblovice), Vršovice, Pustá Polom, Skřípov, Horní Vikštejn (nyní Dubová), v celkové rozloze 800 hektarů. Rozprášeno bylo 240 metrický centů kalcia pentoxydu v době ani 50 hodin. Přesto, že počasí bylo velmi nepříznivé, podařilo se našim odvážným letcům, pilotu škpt. v.v. A. Grösslerovi (ředitel Propagační letky MLL) a npor. M. Seidlovi z 2. leteckého pluku, který byl nevšední laskavostí velitele 2. leteckého pluku pplk. Františku Sazimovi se souhlasem Ministerstva národní obrany pro tuto akci uvolněn, vykonati těžkou práci, jim svěřenou, s velkým úspěchem,“ citoval Ivo Hanák z archivních materiálů.

Aby byl účinek rozprašování přípravku dokonalý, prováděli piloti lety ve výšce pouhých tří až pěti metrů nad vrcholky stromů.

„Stroje jejich motorů byly však velmi pečlivě výbornými mechaniky 2. leteckého pluku ošetřovány, takže bylo lze na bezvadný jejich chod se plně spolehnouti,“ poukázal autor.

Provedeno bylo tehdy celkem 138 letů. Rozprašován byl nejprve prášek německé firmy Merk Darmstadt „Esturmit“ a pak prášek bohumínských lučebních továren M. III., který se velmi osvědčil.

„Hlavní letecké dílny zhotovily a do letounů namontovaly rozprašovací zařízení československé konstrukce,“ vysvětlil olomoucký historik Jiří Prokeš.

„Spolehlivost rozmetadel byla obdivuhodná a bylo rozhodnuto, že zařízení bude přihlášeno k patentové ochraně,“ poukázal na úspěch konstruktérů.

V roce 1932 bylo provedeno letecké ošetření lesních porostů proti sosnokazu borovému na Slovensku v prostoru Malacek.

Jak přiblížil autor knihy Křídla nad městem, létalo se tehdy dvěma letouny Aero A-26 (OK-LID a OK-LIF) pilotovanými pány Chovancem a Hanouskem. Práškování 104 kilometrů čtverečních trvalo pilotům celkem 24 dnů.

„Tyto průkopnická akce položily základ budoucího rozvoje tohoto oboru leteckých prací,“ poukázal historik Jiří Prokeš.

K rozšíření letounů pro ochranu a hnojení rostlin v zemědělství a lesnictví došlo až po druhé světové válce.

Hlavní letecké dílny na Šibeníku opravovaly letouny pro celou tehdejší Československou republiku.

Některé budovy proslulých vojenských leteckých dílen zde stojí dodnes.