„Cestu zvládl na výtečnou, ale potřebuje čas na rozkoukání. Aby jeho aklimatizace mohla proběhnout bez potíží, snažíme se ho co nejméně vyrušovat. Dokonce jsme mu ponechali i proutěný košík, na který byl přivyklý v době, kdy ho v Německu před cestou již oddělili,“ popisovala zooložka Jitka Vokurková.

„Místními chovateli nám bylo sděleno, že mu chutná avokádo a vrba. Pokud by kdokoliv měl doma nazbyt proutěný koš, v zahradě jej uvítáme a předem děkujeme za darování,“ poznamenala zooložka.

Mládě lenochoda dvouprstého v olomoucké zoo
Mládě lenochoda v olomoucké zoo uhynulo. Láska rodičů ale trvá

Třináctiměsíční Louis nyní bude pobývat v karanténě mimo expoziční část. Zhruba za měsíc, po veškerých vyšetřeních včetně parazitologického vyšetření trusu, se s ním budou moci seznámit i návštěvníci zoo.

„Prozatím je bázlivý, ale není se mu co divit. Na nové prostředí si teprve zvyká a je třeba brát v potaz, že se jedná o teprve před nedávnem odrostlé mládě,“ vysvětlila ošetřovatelka Hana Dostálová.

Do budoucna by měl lenochod vytvořit chovný pár se samicí Pepinou.

„Jména Louis a Pepina sice k sobě příliš neladí, ale věříme, že to lenochodům bude popravdě úplně lhostejné,“ zažertovala mluvčí zoo Iveta Gronská.

Zoo Olomouc chová lenochody dvouprsté od roku 2004.

Lenochod Bohoušek doma u Dostálových, březen 2021
Lenochod jako domácí mazlíček? Bohouš si sám zajde na záchod, říká chovatelka

Lenochod

Lenochodi obývají pralesní oblasti Střední a Jižní Ameriky, pohybují se rychlostí až 3 km/h.

Srst, která roste opačným směrem, slouží jako ochrana před tropickými dešti, voda po jejich těle totiž stéká od břicha ke hřbetu. Ochranné nazelenalé zbarvení v přírodě způsobují řasy, které jsou velmi citlivé na vlhkost vzduchu. V zoologických zahradách však není identická vlhkost vzduchu jako v pralese, tudíž u nich nazelenalé zbarvení nalezneme jen zřídka.

Mladý lenochod Bohoušek bydlí v obyváku u DostálůMladý lenochod Bohoušek bydlí v obyváku u DostálůZdroj: DENÍK/Jiří KopáčDrápy slouží jako háčky při zavěšování na stromech. Lenochodi jsou podstatně lepší plavci než chodci.

Nebezpečí ve formě predátorů na ně čeká zejména ve chvíli, kdy ze stromu slezou dolů. Téměř polovina dospělců zahyne právě v důsledku pohybu po zemi.

Vnitřní orgány mají v těle uložené netypicky. Vše má vliv na skutečnost, že téměř celý život tráví v závěsu hlavou dolů. Proto je tedy nutné, aby orgány netlačily na bránici.

Osm až deset krčních obratlů jim umožňuje otáčet hlavou o 270 stupňů, což jim skýtá větší přehled. Zubům chybí sklovina, mají pouze zubovinu, do které se dostávají šťávy z potravy, a tak zuby získávají tmavohnědou barvu.

Lenochodi nemají nijak zvláště vyvinutý zrak, spoléhají se na hmat a sluch. Jejich potravu tvoří listí, nejrůznější druhy ovoce a plodů.

Samice rodí jedno mládě. Porod probíhá hlavou dolů a mládě se po porodu ihned zachytí břicha matky. Dožívají se přes 20 let.

Pomalý metabolismus má za následek pomalý pohyb, a ne příliš časté vyměšování. Lenochodi se ve volné přírodě vyprazdňují jednou za 10 dní, ale výjimkou není ani vyprazdňování jednou za 30 dní.

Při velkém kolísání teploty upadají do stavu strnulosti, který se na první pohled podobá zimnímu spánku.

Zdroj ZOO Olomouc