Victoria regia upoutává odborníky i laiky bílými vonnými květy, které se otvírají v noci. „Když se rozvine, je to něco výjimečného, ne jako když kvetou klasické lekníny. Jenže než rostlinku vypěstujete tak, aby pak vykvetla v takovou krásu, trvá to. Je to, jako když se staráte o dítě,“ řekla vedoucí skleníků Výstaviště Flora Helena Kalusová.

Největší leknín světa objevil v roce 1801 český botanik, lékař a cestovatel Tadeáš Haenke na slepém rameni přítoku řeky Amazonky. V Evropě jej poprvé vypěstovali roku 1849 v Královské botanické zahradě v Anglii, v českých zemích o několik let později v Děčíně.

Listy této vzácné rostliny dosahují v domovině v průměru až dvou metrů a unesou ležícího dospělého člověka. „Díky této vlastnosti se traduje, že rostlina nejednomu člověku zachránila v pralese život před aligátory. Běžně pak unese malé dítě. List má zespodu průduchy, díky kterým se nadnáší,“ vysvětlila Kalusová.

Victoria regia rozkvétá večer a v průměru kvete dvě hodiny až dva dny. Ke konci kvetení se její barva mění až do tmavě růžových odstínů. „Na začátku je sněhově bílá, později růžová. Květ se potom ponořuje do vody, kde dozrává a vytváří semena,“ uvedla vedoucí skleníků Výstaviště Flora.

V českých klimatických podmínkách nelze rostlinu přechovat, protože v zimě je málo slunečního záření. Proto zahradníci každý rok pěstují ze semínek novou. „Na květ navlékneme punčochu, aby nám semínka neutekla po vodní hladině. Necháváme je dozrát a na podzim je vybíráme a dáme vyklíčit. Na jaře pak z nich vypěstujeme novou rostlinku,“ dodala Kalusová.